Job 27

Giobbe riprese il suo discorso e disse:

Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:

"Come vive Iddio che mi nega giustizia, come vive l’Onnipotente che mi amareggia l’anima,

Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,

finché avrò fiato e il soffio di Dio sarà nelle mie nari,

Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,

le mie labbra, no, non diranno nulla d’ingiusto, e la mia lingua non proferirà falsità.

Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.

Lungi da me l’idea di darvi ragione! Fino all’ultimo respiro non mi lascerò togliere la mia integrità.

Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.

Ho preso a difendere la mia giustizia e non cederò; il cuore non mi rimprovera uno solo de’ miei giorni.

Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.

Sia trattato da malvagio il mio nemico e da perverso chi si leva contro di me!

Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.

Quale speranza rimane mai all’empio quando Iddio gli toglie, gli rapisce l’anima?

Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?

Iddio presterà egli orecchio al grido di lui, quando gli verrà sopra la distretta?

Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?

Potrà egli prendere il suo diletto nell’Onnipotente? invocare Iddio in ogni tempo?

Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?

Io vi mostrerò il modo d’agire di Dio, non vi nasconderò i disegni dell’Onnipotente.

Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.

Ma queste cose voi tutti le avete osservate e perché dunque vi perdete in vani discorsi?

Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?

Ecco la parte che Dio riserba all’empio, l’eredità che l’uomo violento riceve dall’Onnipotente.

Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:

Se ha figli in gran numero son per la spada; la sua progenie non avrà pane da saziarsi.

Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.

I superstiti son sepolti dalla morte, e le vedove loro non li piangono.

Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.

Se accumula l’argento come polvere, se ammucchia vestiti come fango;

Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:

li ammucchia, sì, ma se ne vestirà il giusto, e l’argento l’avrà come sua parte l’innocente.

Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.

La casa ch’ei si edifica è come quella della tignuola, come il capanno che fa il guardiano della vigna.

Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.

Va a letto ricco, ma per l’ultima volta; apre gli occhi e non è più.

Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.

Terrori lo sorprendono come acque; nel cuor della notte lo rapisce un uragano.

Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.

Il vento d’oriente lo porta via, ed egli se ne va; lo spazza in un turbine dal luogo suo.

Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.

Iddio gli scaglia addosso i suoi dardi, senza pietà, per quanto egli tenti di scampare a’ suoi colpi.

Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.

La gente batte le mani quando cade, e fischia dietro a lui quando lascia il luogo dove stava.

Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.