Job 36

Und Elihu fuhr fort und sprach:

Zatím přidal Elihu, a řekl:

Harre mir ein wenig, und ich will dir berichten; denn noch sind Worte da für Gott.

Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.

Ich will mein Wissen von weither holen, und meinem Schöpfer Gerechtigkeit geben.

Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.

Denn wahrlich, meine Worte sind keine Lüge; ein an Wissen Vollkommener ist bei dir.

V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.

Siehe, Gott ist mächtig, und doch verachtet er niemand, -mächtig an Kraft des Verstandes.

Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.

Er erhält den Gesetzlosen nicht am Leben, und das Recht der Elenden gewährt er.

Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.

Er zieht seine Augen nicht ab von dem Gerechten, und mit Königen auf den Thron, dahin setzt er sie auf immerdar, und sie sind erhöht.

Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

Und wenn sie mit Fesseln gebunden sind, in Stricken des Elends gefangen werden,

Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:

dann macht er ihnen kund ihr Tun und ihre Übertretungen, daß sie sich trotzig gebärdeten;

Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.

und er öffnet ihr Ohr der Zucht und spricht, daß sie umkehren sollen vom Frevel.

A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.

Wenn sie hören und sich unterwerfen, so werden sie ihre Tage in Wohlfahrt verbringen und ihre Jahre in Annehmlichkeiten.

Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.

Wenn sie aber nicht hören, so rennen sie ins Geschoß und verscheiden ohne Erkenntnis.

Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.

Aber die ruchlosen Herzens sind, hegen Zorn: sie rufen nicht um Hülfe, wenn er sie gefesselt hat.

Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.

Ihre Seele stirbt dahin in der Jugend, und ihr Leben unter den Schandbuben.

Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.

Den Elenden errettet er in seinem Elend, und in der Drangsal öffnet er ihnen das Ohr.

Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.

So hätte er auch dich aus dem Rachen der Bedrängnis in einen weiten Raum geführt, wo keine Beengung gewesen, und die Besetzung deines Tisches würde voll Fett sein.

A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.

Aber du bist mit dem Urteil des Gesetzlosen erfüllt: Urteil und Gericht werden dich ergreifen.

Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.

Denn der Grimm, möge er dich ja nicht verlocken zur Verhöhnung, und die Größe des Lösegeldes verleite dich nicht!

Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.

Soll dich dein Schreien außer Bedrängnis stellen und alle Anstrengungen der Kraft?

Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.

Sehne dich nicht nach der Nacht, welche Völker plötzlich hinwegheben wird.

Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

Hüte dich, wende dich nicht zum Frevel, denn das hast du dem Elend vorgezogen.

Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.

Siehe, Gott handelt erhaben in seiner Macht; wer ist ein Lehrer wie er?

Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?

Wer hat ihm seinen Weg vorgeschrieben, und wer dürfte sagen: Du hast Unrecht getan?

Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?

Gedenke daran, daß du sein Tun erhebest, welches Menschen besingen.

Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,

Alle Menschen schauen es an, der Sterbliche erblickt es aus der Ferne.

Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.

Siehe, Gott ist zu erhaben für unsere Erkenntnis; die Zahl seiner Jahre, sie ist unerforschlich.

Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.

Denn er zieht Wassertropfen herauf; von dem Dunst, den er bildet, träufeln sie als Regen,

On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,

den die Wolken rieseln und tropfen lassen auf viele Menschen.

Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.

Versteht man gar das Ausbreiten des Gewölks, das Krachen seines Zeltes?

(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

Siehe, er breitet sein Licht um sich aus, und die Gründe des Meeres bedeckt er.

Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?

Denn durch dieses richtet er Völker, gibt Speise im Überfluß.

Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.

Seine Hände umhüllt er mit dem Blitz, und er entbietet ihn gegen denjenigen, den er treffen soll.

Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)

Sein Rollen kündigt ihn an, sogar das Vieh sein Heranziehen.

Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]