Proverbs 8

Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

Mon ikke Visdommen kalder, løfter Indsigten ikke sin røst?

Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

Oppe på Høje ved Vejen, ved Korsveje træder den frem;

U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

ved Porte, ved Byens Udgang, ved Dørenes Indgang råber den:

Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

Jeg kalder på eder, I Mænd, løfter min Røst til Menneskens Børn.

Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

I tankeløse, vind jer dog Klogskab, I Tåber, så få dog Forstand!

Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

Hør, thi jeg fører ædel Tale, åbner mine Læber med retvise Ord;

Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

ja, Sandhed taler min Gane, gudløse Læber er mig en Gru.

Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

Rette er alle Ord af min Mund, intet er falskt eller vrangt;

Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

de er alle ligetil for den kloge, retvise for dem der vandt Indsigt

Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

Tag ved Lære, tag ikke mod Sølv, tag mod Kundskab fremfor udsøgt Guld;

Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

thi Visdom er bedre end Perler, ingen Skatte opvejer den

Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

Jeg, Visdom, er Klogskabs Nabo og råder over Kundskab og Kløgt.

Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

HERRENs Frygt er Had til det onde. Jeg hader Hovmod og Stolthed, den onde Vej og den falske Mund.

Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

Jeg ejer Råd og Visdom, jeg har Forstand, jeg har Styrke.

Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

Ved mig kan Konger styre og Styresmænd give retfærdige Love;

Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

ved mig kan Fyrster råde og Stormænd dømme Jorden.

Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

Jeg elsker dem, der elsker mig, og de, der søger mig, finder mig.

Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

Hos mig er der Rigdom og Ære, ældgammelt Gods og Retfærd.

Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

Min Frugt er bedre end Guld og Malme, min Afgrøde bedre end kosteligt Sølv.

Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

Jeg vandrer på Retfærds Vej. midt hen ad Rettens Stier

Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

for at tildele dem, der elsker mig, Gods og fylde deres Forrådshuse.

Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

Mig skabte HERREN først blandt sine Værker, i Urtid, førend han skabte andet;

Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

jeg blev frembragt i Evigheden, i Begyndelsen, i Jordens tidligste Tider;

Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

jeg fødtes, før Verdensdybet var til, før Kilderne, Vandenes Væld, var til;

Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

førend Bjergene sænkedes, før Højene fødtes jeg,

Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

førend han skabte Jord og Marker, det første af Jordsmonnets Støv.

Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

Da han grundfæsted Himlen, var jeg hos ham, da han satte Hvælv over Verdensdybet.

Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

Da han fæstede Skyerne oventil og gav Verdensdybets Kilder deres faste Sted,

Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

da han satte Havet en Grænse, at Vandene ej skulde bryde hans Lov, da han lagde Jordens Grundvold,

Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

da var jeg Fosterbarn hos ham, hans Glæde Dag efter Dag; for hans Åsyn leged jeg altid,

Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

leged på hans vide Jord og havde min Glæde af Menneskens Børn.

A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

Og nu, I Sønner, hør mig! Vel den, der vogter på mine Veje!

Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

Hør på Tugt og bliv vise, lad ikke hånt derom!

Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

Lykkelig den, der hører på mig, så han daglig våger ved mine Døre og vogter på mine Dørstolper.

Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

Thi den, der ftnder mig; finder Liv og opnår Yndest hos HERREN;

Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

men den, som mister mig, skader sig selv; enhver, som hader mig, elsker Døden.