Proverbs 8

Ne propovijeda li mudrost i ne diže li razboritost svoj glas?
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Navrh brda, uza cestu, na raskršćima stoji,
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
kod izlaza iz grada, kraj ulaznih vrata, ona glasno viče:
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
"Vama, o ljudi, propovijedam i upravljam svoj glas sinovima ljudskim.
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
Shvatite mudrost, vi neiskusni, a vi nerazumni, urazumite srce.
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Slušajte, jer ću zboriti o važnim stvarima, i moje će usne otkriti što je pravo.
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Jer moje nepce zbori istinu i zloća je mojim usnama mrska.
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Sve su riječi mojih usta pravične, u njima nema ništa ni krivo ni prijetvorno.
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Sve su one jasne razboritomu i pravedne onomu tko je stekao spoznaju.
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Primajte radije moju pouku no srebro i znanje požudnije od zlata.
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Jer mudrost je vrednija od biserja i nikakve se dragocjenosti ne mogu porediti s njom.
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Ja, mudrost, boravim s razboritošću i posjedujem znanje umna djelovanja.
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Strah Gospodnji mržnja je na zlo. Oholost, samodostatnost, put zloće i usta puna laži - to ja mrzim.
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Moji su savjet i razboritost, ja sam razbor i moja je jakost.
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Po meni kraljevi kraljuju i velikaši dijele pravdu.
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Po meni knezuju knezovi i odličnici i svi suci zemaljski.
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Ja ljubim one koji ljube mene i nalaze me koji me traže.
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
U mene je bogatstvo i slava, postojano dobro i pravednost.
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Moj je plod bolji od čista i žežena zlata i moj je prihod bolji od čistoga srebra.
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Ja kročim putem pravde, sred pravičnih staza,
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
da dadem dobra onima koji me ljube i napunim njihove riznice.
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
Jahve me stvori kao počelo svoga djela, kao najraniji od svojih čina, u pradoba;
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
oblikovana sam još od vječnosti, odiskona, prije nastanka zemlje.
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Rodih se kad još nije bilo pradubina, dok nije bilo izvora obilnih voda.
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Rodih se prije nego su utemeljene gore, prije brežuljaka.
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Kad još ne bijaše načinio zemlje, ni poljana, ni početka zemaljskom prahu;
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
kad je stvarao nebesa, bila sam nazočna, kad je povlačio krug na licu bezdana.
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Kad je u visini utvrđivao oblake i kad je odredio snagu izvoru pradubina;
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
kad je postavljao moru njegove granice da mu se vode ne preliju preko obala, kad je polagao temelje zemlji,
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
bila sam kraj njega, kao graditeljica, bila u radosti, iz dana u dan, igrajući pred njim sve vrijeme:
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
igrala sam po tlu njegove zemlje, i moja su radost djeca čovjekova.
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
Tako, djeco, poslušajte me, blago onima koji čuvaju moje putove.
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Poslušajte pouku - da stečete mudrost i nemojte je odbaciti.
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Blago čovjeku koji me sluša i bdi na mojim vratima svaki dan i koji čuva dovratnike moje.
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Jer tko nalazi mene, nalazi život i stječe milost od Jahve.
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
A ako se ogriješi o mene, udi svojoj duši: svi koji mene mrze ljube smrt."
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.