Proverbs 7

Čuvaj, sine, riječi moje i pohrani moje zapovijedi kod sebe.

Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.

Čuvaj moje zapovijedi, i bit ćeš živ, i nauk moj kao zjenicu oka svoga.

Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.

Priveži ih sebi na prste, upiši ih na ploči srca svoga;

Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.

reci mudrosti: "Moja si sestra" i razboritost nazovi "sestričnom",

Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,

da te čuva od žene preljubnice, od tuđinke koja laskavo govori.

Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.

Kad bijah jednom na prozoru svoje kuće i gledah van kroz rešetku,

Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,

vidjeh među lakovjernima, opazih među momcima nerazumna mladića:

Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.

prolazio je ulicom kraj njezina ugla i koracao putem k njezinoj kući

Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,

u sumraku između dana i večeri kad se hvata noćna tmina;

V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.

i gle, susrete ga žena, bludno odjevena i s prijevarom u srcu.

A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,

Jogunasta bijaše i razuzdana, noge joj se nisu mogle u kući zadržati;

Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,

bila je čas na ulici, čas na trgovima i vrebala kod svakog ugla;

Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.

i uhvati ga i poljubi i reče mu bezobrazna lica:

I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:

"Bila sam dužna žrtvu pričesnicu, i danas izvrših svoj zavjet;

Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.

zato sam ti izašla u susret, da te tražim, i nađoh te.

Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.

Svoju sam postelju nastrla sagovima, vezenim pokrivačima misirskim;

Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,

svoj sam krevet namirisala smirnom, alojem i cimetom.

Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.

Hajde da se opijamo nasladom do jutra i da se radujemo užicima ljubavi.

Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.

Jer muža mi nema kod kuće: otišao je na dalek put;

Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.

uzeo je sa sobom novčani tobolac; a vratit će se kući tek o uštapu."

Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.

Tako ga zavede svojim vičnim nagovorom, odvuče ga svojim glatkim usnama.

I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.

I ludo on pođe za njom, kao što vol ide na klaonicu i kao što jelen zapleten u mrežu čeka

Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.

dok mu strijela ne probije jetra, i kao ptica što ulijeće u zamku, i ne znajući da će ga to života stajati.

Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.

Zato me, sine moj, poslušaj i čuj riječi mojih usta.

Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.

Nek' ti srce ne zastranjuje na njezine putove i ne lutaj po njezinim stazama.

Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.

Jer je mnoge smrtno ranila i oborila, i mnogo je onih što ih je pobila.

Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.

U Podzemlje vode putovi kroz njenu kuću, dolje u odaje smrti.

Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.