John 5

Nakon toga bijaše židovski blagdan pa Isus uziđe u Jeruzalem.

Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.

U Jeruzalemu se kod Ovčjih vrata nalazi kupalište koje se hebrejski zove Bethzatha, a ima pet trijemova.

Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.

U njima je ležalo mnoštvo bolesnika - slijepih, hromih, uzetih:čekali su da izbije voda..

Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.

Anđeo bi Gospodnji, naime, silazio od vremena do vremena u ribnjak i pokrenuo vodu: tko bi prvi ušao pošto je voda izbila, ozdravio bi makar bolovao od bilo kakve bolesti.

Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.

Bijaše ondje neki čovjek koji je trpio od svoje bolesti trideset i osam godina.

I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.

Kad ga Isus opazi gdje leži i kada dozna da je već dugo u tome stanju, kaže mu: "Želiš li ozdraviti?"

Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

Odgovori mu bolesnik: "Gospodine, nikoga nemam tko bi me uronio u kupalište kad se voda uzbiba. Dok ja stignem, drugi već prije mene siđe."

Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.

Kaže mu Isus: "Ustani, uzmi svoju postelju i hodi!"

Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

Čovjek odmah ozdravi, uzme svoju postelju i prohoda. Toga dana bijaše subota.

A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.

Židovi su stoga govorili ozdravljenomu: "Subota je! Ne smiješ nositi postelju svoju!"

Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.

On im odvrati: "Onaj koji me ozdravi reče mi: 'Uzmi svoju postelju i hodi!'"

Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.

Upitaše ga dakle: "Tko je taj čovjek koji ti je rekao: 'Uzmi i hodi?'"

I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?

No ozdravljenik nije znao tko je taj jer je Isus nestao u mnoštvu što se ondje nalazilo.

Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.

Nakon toga nađe ga Isus u Hramu i reče mu: "Eto, ozdravio si! Više ne griješi da te što gore ne snađe!"

Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.

Čovjek ode i javi Židovima da je Isus onaj koji ga je ozdravio.

Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.

Zbog toga su Židovi počeli Isusa napadati što to radi subotom.

A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.

Isus im odgovori: "Otac moj sve do sada radi pa i ja radim."

Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

Zbog toga su Židovi još više gledali da ga ubiju jer je ne samo kršio subotu nego i Boga nazivao Ocem svojim izjednačujući sebe s Bogom.

Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.

Isus nato odvrati: "Zaista, zaista, kažem vam: Sin ne može sam od sebe činiti ništa, doli što vidi da čini Otac; što on čini, to jednako i Sin čini.

I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.

Jer Otac Ljubi Sina i pokazuje mu sve što sam čini. Pokazat će mu i veća djela od ovih te ćete se čudom čuditi.

Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.

Uistinu, kao što Otac uskrisuje mrtve i oživljava tako i Sin oživljava koje hoće.

Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.

Otac doista ne sudi nikomu: sav je sud predao Sinu

Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,

da svi časte Sina kao što časte Oca. Tko ne časti Sina, ne časti ni Oca koji ga posla."

Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.

"Zaista, zaista, kažem vam: tko sluša moju riječ i vjeruje onomu koji me posla, ima život vječni i ne dolazi na sud, nego je prešao iz smrti u život.

Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.

Zaista, zaista, kažem vam: dolazi čas - sada je! - kad će mrtvi čuti glas Sina Božjega i koji čuju, živjet će.

Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.

Doista, kao što Otac ima život u sebi tako je i Sinu dao da ima život u sebi;

Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.

i ovlasti ga da sudi jer je Sin Čovječji.

A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.

Ne čudite se tome jer dolazi čas kad će svi koji su u grobovima, čuti njegov glas.

Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.

I izići će: koji su dobro činili - na uskrsnuće života, a koji su radili zlo - na uskrsnuće osude.

A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.

Ja sam od sebe ne mogu učiniti ništa: kako čujem, sudim, i sud je moj pravedan jer ne tražim svoje volje, nego volju onoga koji me posla."

Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.

"Ako ja svjedočim sam za sebe, svjedočanstvo moje nije istinito.

Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.

Drugi svjedoči za mene i znam: istinito je svjedočanstvo kojim on svjedoči za mene.

Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.

Vi ste poslali k Ivanu i on je posvjedočio za istinu.

Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.

Ja ne primam svjedočanstva od čovjeka, već govorim to da se vi spasite.

Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.

On bijaše svjetiljka što gori i svijetli, a vi se htjedoste samo za čas naslađivati njegovom svjetlosti.

Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.

Ali ja imam svjedočanstvo veće od Ivanova: djela koja mi je dao izvršiti Otac, upravo ta djela koja činim, svjedoče za mene - da me poslao Otac.

Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.

Pa i Otac koji me posla sam je svjedočio za mene. Niti ste glasa njegova ikada čuli niti ste lica njegova ikada vidjeli,

A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.

a ni riječ njegova ne prebiva u vama jer ne vjerujete onomu kojega on posla.

A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.

Vi istražujete Pisma jer mislite po njima imati život vječni. I ona svjedoče za mene,

Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.

a vi ipak nećete da dođete k meni da život imate.

A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.

Slave od ljudi ne tražim,

Chvály od lidí jáť nepřijímám.

ali vas dobro upoznah: ljubavi Božje nemate u sebi.

Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.

Ja sam došao u ime Oca svoga i vi me ne primate. Dođe li tko drugi u svoje ime, njega ćete primiti.

Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.

Ta kako biste vi vjerovali kad tražite slavu jedni od drugih, a slave od Boga jedinoga ne tražite!

Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

Ne mislite da ću vas ja tužiti Ocu. Vaš je tužitelj Mojsije u koga se uzdate.

Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.

Uistinu, kad biste vjerovali Mojsiju, i meni biste vjerovali: ta o meni je on pisao.

Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.

Ali ako njegovim pismima ne vjerujete, kako da mojim riječima vjerujete?"

Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?