Psalms 104

benedicite Domino universa opera eius in omnibus locis potestatis eius benedic anima mea Domino

Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.

benedic anima mea Domino Domine Deus meus magnificatus es nimis gloria et decore indutus es

Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.

amictus luce quasi vestimento extendens caelos ut pellem

Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.

qui tegis aquis cenacula eius qui ponis nubes currum tuum qui ambulas super pinnas venti

Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.

qui facis angelos tuos spiritus ministros tuos ignem urentem

Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.

qui fundasti terram super basem suam non commovebitur in saeculum et in saeculum

Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.

abysso quasi vestimento operuisti eam super montes stabunt aquae

K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,

ab increpatione tua fugient a voce tonitrui tui formidabunt

(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.

ascendent montes et descendent campi ad locum quem fundasti eis

Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.

terminum posuisti quem non pertransibunt nec revertentur ut operiant terram

Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,

qui emittis fontes in convallibus ut inter medios montes fluant

A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.

ut bibant omnia animalia regionum et reficiat onager sitim suam

Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.

super ea volucres caeli morabuntur de medio nemorum dabunt vocem

Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.

qui inrigas montes de cenaculis tuis de fructu operum tuorum implebitur terra

Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,

germinans herbam iumentis et faenum servituti hominum ut educat panem de terra

A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.

et vinum laetificat cor hominis ad exhilarandam faciem oleo panis autem cor hominis roborat

Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.

saturabuntur ligna Domini cedri Libani quas plantasti

Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.

ibi aves nidificabunt milvo abies domus eius

Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.

montes excelsi cervis petra refugium ericiis

Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.

fecit lunam per tempora sol cognovit occubitum suum

Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:

posuisti tenebras et facta est nox in ipsa moventur omnes bestiae silvae

Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.

leones rugientes ad praedam et quaerentes a Deo escam sibi

Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.

oriente sole recedent et in speluncis suis cubabunt

Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.

egreditur homo ad opus suum et ad servitutem suam usque ad vesperam

Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.

quam multa sunt opera tua Domine omnia in sapientia fecisti impleta est terra possessione tua

V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.

hoc mare magnum et latum manibus ibi reptilia innumerabilia animalia parva cum grandibus

Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.

ibi naves pertranseunt Leviathan istum plasmasti ut inluderet ei

Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.

omnia in te sperant ut des cibum eis in tempore suo

Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.

dante te illis colligent aperiente manum tuam replebuntur bono

Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.

abscondes vultum tuum et turbabuntur auferes spiritum eorum et deficient et in pulverem suum revertentur

Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.

emittes spiritum tuum et creabuntur et instaurabis faciem terrae

Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.

sit gloria Domini in sempiternum laetabitur Dominus in operibus suis

On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.

qui respicit terram et tremet tangit montes et fumabunt

Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.

cantabo Domino in vita mea psallam Deo quamdiu sum

Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.

placeat ei eloquium meum ego autem laetabor in Domino

Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.