Job 36

addens quoque Heliu haec locutus est

Zatím přidal Elihu, a řekl:

sustine me paululum et indicabo tibi adhuc enim habeo quod pro Deo loquar

Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.

repetam scientiam meam a principio et operatorem meum probabo iustum

Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.

vere enim absque mendacio sermones mei et perfecta scientia probabitur tibi

V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.

Deus potentes non abicit cum et ipse sit potens

Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.

sed non salvat impios et iudicium pauperibus tribuit

Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.

non aufert a iusto oculos suos et reges in solio conlocat in perpetuum et illi eriguntur

Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

et si fuerint in catenis et vinciantur funibus paupertatis

Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:

indicabit eis opera eorum et scelera eorum quia violenti fuerint

Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.

revelabit quoque aurem eorum ut corripiat et loquetur ut revertantur ab iniquitate

A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.

si audierint et observaverint conplebunt dies suos in bono et annos suos in gloria

Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.

si autem non audierint transibunt per gladium et consumentur in stultitia

Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.

simulatores et callidi provocant iram Dei neque clamabunt cum vincti fuerint

Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.

morietur in tempestate anima eorum et vita eorum inter effeminatos

Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.

eripiet pauperem de angustia sua et revelabit in tribulatione aurem eius

Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.

igitur salvabit te de ore angusto latissime et non habentis fundamentum subter se requies autem mensae tuae erit plena pinguedine

A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.

causa tua quasi impii iudicata est causam iudiciumque recipies

Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.

non te ergo superet ira ut aliquem opprimas nec multitudo donorum inclinet te

Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.

depone magnitudinem tuam absque tribulatione et omnes robustos fortitudine

Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.

ne protrahas noctem ut ascendant populi pro eis

Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

cave ne declines ad iniquitatem hanc enim coepisti sequi post miseriam

Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.

ecce Deus excelsus in fortitudine sua et nullus ei similis in legislatoribus

Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?

quis poterit scrutari vias eius aut quis ei dicere operatus es iniquitatem

Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?

memento quod ignores opus eius de quo cecinerunt viri

Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,

omnes homines vident eum unusquisque intuetur procul

Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.

ecce Deus magnus vincens scientiam nostram numerus annorum eius inaestimabilis

Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.

qui aufert stillas pluviae et effundit imbres ad instar gurgitum

On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,

qui de nubibus fluunt quae praetexunt cuncta desuper

Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.

si voluerit extendere nubes quasi tentorium suum

(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

et fulgurare lumine suo desuper cardines quoque maris operiet

Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?

per haec enim iudicat populos et dat escas multis mortalibus

Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.

in manibus abscondit lucem et praecipit ei ut rursus adveniat

Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)

adnuntiat de ea amico suo quod possessio eius sit et ad eam possit ascendere

Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]