Job 21

respondens autem Iob dixit

A odpovídaje Job, řekl:

audite quaeso sermones meos et agetis paenitentiam

Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.

sustinete me ut et ego loquar et post mea si videbitur verba ridete

Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.

numquid contra hominem disputatio mea est ut merito non debeam contristari

Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?

adtendite me et obstupescite et superponite digitum ori vestro

Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.

et ego quando recordatus fuero pertimesco et concutit carnem meam tremor

Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.

quare ergo impii vivunt sublevati sunt confortatique divitiis

Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?

semen eorum permanet coram eis propinquorum turba et nepotum in conspectu eorum

Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.

domus eorum securae sunt et pacatae et non est virga Dei super illos

Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.

bos eorum concepit et non abortit vacca peperit et non est privata fetu suo

Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.

egrediuntur quasi greges parvuli eorum et infantes eorum exultant lusibus

Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.

tenent tympanum et citharam et gaudent ad sonitum organi

Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.

ducunt in bonis dies suos et in puncto ad inferna descendunt

Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.

qui dixerunt Deo recede a nobis et scientiam viarum tuarum nolumus

Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.

quid est Omnipotens ut serviamus ei et quid nobis prodest si oraverimus illum

Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?

verumtamen quia non sunt in manu eorum bona sua consilium impiorum longe sit a me

Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.

quotiens lucerna impiorum extinguetur et superveniet eis inundatio et dolores dividet furoris sui

Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?

erunt sicut paleae ante faciem venti et sicut favilla quam turbo dispergit

Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?

Deus servabit filiis illius dolorem patris et cum reddiderit tunc sciet

Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,

videbunt oculi eius interfectionem suam et de furore Omnipotentis bibet

A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?

quid enim ad eum pertinet de domo sua post se et si numerus mensuum eius dimidietur

O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?

numquid Deum quispiam docebit scientiam qui excelsos iudicat

Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?

iste moritur robustus et sanus dives et felix

Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.

viscera eius plena sunt adipe et medullis ossa illius inrigantur

Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.

alius vero moritur in amaritudine animae absque ullis opibus

Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.

et tamen simul in pulverem dormient et vermes operient eos

Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.

certe novi cogitationes vestras et sententias contra me iniquas

Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.

dicitis enim ubi est domus principis et ubi tabernacula impiorum

Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?

interrogate quemlibet de viatoribus et haec eadem eum intellegere cognoscetis

Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,

quia in diem perditionis servabitur malus et ad diem furoris ducitur

Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?

quis arguet coram eo viam eius et quae fecit quis reddet illi

Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?

ipse ad sepulchra ducetur et in congerie mortuorum vigilabit

A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.

dulcis fuit glareis Cocyti et post se omnem hominem trahet et ante se innumerabiles

Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.

quomodo igitur consolamini me frustra cum responsio vestra repugnare ostensa sit veritati

Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.