Psalms 104

Bendize, ó minha alma, ao Senhor! Senhor, Deus meu, tu és magnificentíssimo! Estás vestido de honra e de majestade,

Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.

tu que te cobres de luz como de um manto, que estendes os céus como uma cortina.

Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.

És tu que pões nas águas os vigamentos da tua morada, que fazes das nuvens o teu carro, que andas sobre as asas do vento;

Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.

que fazes dos ventos teus mensageiros, dum fogo abrasador os teus ministros.

Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.

Lançaste os fundamentos da terra, para que ela não fosse abalada em tempo algum.

Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.

Tu a cobriste do abismo, como dum vestido; as águas estavam sobre as montanhas.

Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.

À tua repreensão fugiram; à voz do teu trovão puseram-se em fuga.

K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,

Elevaram-se as montanhas, desceram os vales, até o lugar que lhes determinaste.

(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.

Limite lhes traçaste, que não haviam de ultrapassar, para que não tornassem a cobrir a terra.

Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.

És tu que nos vales fazes rebentar nascentes, que correm entre as colinas.

Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,

Dão de beber a todos os animais do campo; ali os asnos monteses matam a sua sede.

A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.

Junto delas habitam as aves dos céus; dentre a ramagem fazem ouvir o seu canto.

Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.

Da tua alta morada regas os montes; a terra se farta do fruto das tuas obras.

Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.

Fazes crescer erva para os animais, e a verdura para uso do homem, de sorte que da terra tire o alimento,

Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,

o vinho que alegra o seu coração, o azeite que faz reluzir o seu rosto, e o pão que lhe fortalece o coração.

A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.

Saciam-se as árvores do Senhor, os cedros do Líbano que ele plantou,

Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.

nos quais as aves se aninham, e a cegonha, cuja casa está nos ciprestes.

Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.

Os altos montes são um refúgio para as cabras montesas, e as rochas para os querogrilos.

Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.

Designou a lua para marcar as estações; o sol sabe a hora do seu ocaso.

Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.

Fazes as trevas, e vem a noite, na qual saem todos os animais da selva.

Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:

Os leões novos os animais bramam pela presa, e de Deus buscam o seu sustento.

Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.

Quando nasce o sol, logo se recolhem e se deitam nos seus covis.

Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.

Então sai o homem para a sua lida e para o seu trabalho, até a tarde.

Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.

Ó Senhor, quão multiformes são as tuas obras! Todas elas as fizeste com sabedoria; a terra está cheia das tuas riquezas.

Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.

Eis também o vasto e espaçoso mar, no qual se movem seres inumeráveis, animais pequenos e grandes.

V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.

Ali andam os navios, e o leviatã que formaste para nele folgar.

Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.

Todos esperam de ti que lhes dês o sustento a seu tempo.

Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.

Tu lho dás, e eles o recolhem; abres a tua mão, e eles se fartam de bens.

Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.

Escondes o teu rosto, e ficam perturbados; se lhes tiras a respiração, morrem, e voltam para o seu pó.

Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.

Envias o teu fôlego, e são criados; e assim renovas a face da terra.

Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.

Permaneça para sempre a glória do Senhor; regozije-se o Senhor nas suas obras;

Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.

ele olha para a terra, e ela treme; ele toca nas montanhas, e elas fumegam.

On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.

Cantarei ao Senhor enquanto eu viver; cantarei louvores ao meu Deus enquanto eu existir.

Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.

Seja-lhe agradável a minha meditação; eu me regozijarei no Senhor.

Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.

Sejam extirpados da terra os pecadores, e não subsistam mais os ímpios. Bendize, ó minha alma, ao Senhor. Louvai ao Senhor.

Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.