Proverbs 5

Synu mój! bądź pilen mądrości mojej, a ku mojej roztropności nakłoń ucha twego,
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
Abyś strzegł ostrożności, a umiejętność aby wargi twoje zachowała.
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
Bo choć niewiasty obcej wargi miodem opływają, a gładsze niż oliwa usta jej:
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Ale ostatnie rzeczy jej gorzkie jak piołun, a ostre jako miecz na obie strony ostry.
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
Nogi jej zstępują do śmierci, a do piekła chód jej prowadzi.
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
Jeźlibyś zważyć chciał ścieszkę żywota jej, nie pewne są drogi jej, nie poznasz ich.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Przetoż teraz, synowie! słuchajcie mię, a nie odstępujcie od powieści ust moich.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Oddal od niej drogę twoję, a nie przybliżaj się ku drzwiom domu jej.
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Byś snać nie podał obcym sławy twojej, a lat twoich okrutnikowi;
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
By się snać nie nasycili obcy siłą twoją, a prace twoje nie zostały w domu cudzym;
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
I narzekałbyś w ostateczne czasy twoje, gdybyś zniszczył czerstwość twoję i ciało twoje;
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
I rzekłbyś: O jakożem miał ćwiczenie w nienawiści, a strofowaniem gardziło serce moje!
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
Nie słuchałem głosu ćwiczących mię, a tym, którzy mię uczyli, nie nakłaniałem ucha mego!
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
Maluczkom nie przyszedł we wszystko nieszczęście, w pośród zebrania i zgromadzenia.
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Pij wodę ze zdroju twego, a wody płynące ze źródła twego!
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Niech się precz rozchodzą źródła twoje, a po ulicach strumienie wód.
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Miej je sam dla siebie, a nie obcy z tobą.
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Niech nie będzie zdrój twój błogosławiony, a wesel się z żony młodości twojej.
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Niechżeć będzie jako łani wdzięczna, i sarna rozkodzna; niech cię nasycają piersi jej na każdy czas, w miłości jej kochaj się ustawicznie.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
Bo przeczże się masz kochać w obcej, synu mój! i odpoczywać na łonie cudzej?
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
Gdyż przed oczyma Pańskiemi są drogi człowiecze, a on wszystkie ścieszki jego waży.
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
Nieprawości własne pojmają niezbożnika, a w powrozach grzechu swego uwikle się.
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
Onci umrze, przeto, że nie przyjmował ćwiczenia, a dla wielkości głupstwa swego będzie błądził.
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.