Ephesians 5

Bli derfor Guds efterfølgere som hans elskede barn,

Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.

og vandre i kjærlighet, likesom Kristus elsket eder og gav sig selv for oss som en gave og et offer, Gud til en velbehagelig duft.

A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.

Men utukt og all urenhet og havesyke må ikke engang nevnes iblandt eder, således som det sømmer sig for hellige,

Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,

heller ikke skamløs ferd og dårlig snakk eller lettferdig tale, som alt sammen er utilbørlig, men heller takksigelse.

A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.

For dette vet og skjønner I at ingen horkarl eller uren eller havesyk, som er en avgudsdyrker, har arv i Kristi og Guds rike.

Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.

La ingen dåre eder med tomme ord! for på grunn av disse ting kommer Guds vrede over vantroens barn;

Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.

ha derfor ikke noget med dem å gjøre!

Nebývejtež tedy účastníci jejich.

For I var fordum mørke, men nu er I lys i Herren; vandre som lysets barn -

Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,

for lysets frukt viser sig i all godhet og rettferdighet og sannhet -

(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)

idet I prøver hvad som er velbehagelig for Herren,

O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.

og ha intet å gjøre med mørkets ufruktbare gjerninger, men refs dem heller!

A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.

For det som lønnlig drives av dem, er skammelig endog å si;

Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.

men når det refses, blir det alt åpenbaret av lyset; for alt som blir åpenbaret, er lys.

Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.

Derfor sier Skriften: Våkn op, du som sover, og stå op fra de døde, og Kristus skal lyse for dig.

Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.

Se derfor til hvorledes I kan vandre varlig, ikke som uvise, men som vise,

Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,

så I kjøper den beleilige tid; for dagene er onde.

Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.

Derfor, vær ikke dårer, men forstå hvad Herrens vilje er!

Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.

Og drikk eder ikke drukne av vin, for i det er der ryggesløshet, men bli fylt av Ånden,

A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,

så I taler til hverandre med salmer og lovsanger og åndelige viser, og synger og leker for Herren i eders hjerter,

Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,

og alltid sier Gud og Faderen takk for alle ting i vår Herre Jesu Kristi navn,

Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,

og underordner eder under hverandre i Kristi frykt.

Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.

I hustruer! underordne eder under eders egne menn som under Herren!

Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.

for mannen er hustruens hoved, likesom Kristus er menighetens hoved, han som er sitt legemes frelser.

Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.

Men likesom menigheten underordner sig under Kristus, således skal også hustruene underordne sig under sine menn i alle ting.

A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.

I menn! elsk eders hustruer, likesom Kristus elsket menigheten og gav sig selv for den,

Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,

for å hellige den, idet han renset den ved vannbadet i ordet,

Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,

forat han selv kunde fremstille menigheten for sig i herlighet, uten plett eller rynke eller noget sådant, men at den kunde være hellig og ulastelig.

Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.

Så er mennene skyldige å elske sine hustruer som sine egne legemer. Den som elsker sin hustru, elsker sig selv;

Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.

ingen har jo nogensinne hatet sitt eget kjød, men han før og varmer det, likesom Kristus gjør med menigheten;

Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.

for vi er hans legemes lemmer.

Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.

Derfor skal mannen forlate far og mor og holde sig til sin hustru, og de to skal være ett kjød.

A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.

Denne hemmelighet er stor; men jeg tenker hermed på Kristus og på menigheten.

Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.

Dog, også I skal elske, enhver sin hustru som sig selv, og hustruen skal ha ærefrykt for sin mann.

Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.