Proverbs 5

Figliuol mio, sta’ attento alla mia sapienza, inclina l’orecchio alla mia intelligenza,

Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,

affinché tu conservi l’accorgimento, e le tue labbra ritengano la scienza.

Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.

Poiché le labbra dell’adultera stillano miele, e la sua bocca è più morbida dell’olio;

Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.

ma la fine cui mena è amara come l’assenzio, è acuta come una spada a due tagli.

Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.

I suoi piedi scendono alla morte, i suoi passi fan capo al soggiorno dei defunti.

Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.

Lungi dal prendere il sentiero della vita, le sue vie sono erranti, e non sa dove va.

Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.

Or dunque, figliuoli, ascoltatemi, e non vi dipartite dalle parole della mia bocca.

Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.

Tieni lontana da lei la tua via, e non t’accostare alla porta della sua casa,

Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,

per non dare ad altri il fiore della tua gioventù, e i tuoi anni al tiranno crudele;

Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,

perché degli stranieri non si sazino de’ tuoi beni, e le tue fatiche non vadano in casa d’altri;

Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.

perché tu non abbia a gemere quando verrà la tua fine, quando la tua carne e il tuo corpo saran consumati,

I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,

e tu non dica: "Come ho fatto a odiare la correzione, come ha potuto il cuor mio sprezzare la riprensione?

A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,

come ho fatto a non ascoltare la voce di chi m’ammaestrava, e a non porger l’orecchio a chi m’insegnava?

A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!

poco mancò che non mi trovassi immerso in ogni male, in mezzo al popolo ed all’assemblea".

O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.

Bevi l’acqua della tua cisterna, l’acqua viva del tuo pozzo

Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.

Le tue fonti debbon esse spargersi al di fuori? e i tuoi rivi debbon essi scorrer per le strade?

Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.

Siano per te solo, e non per degli stranieri con te.

Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.

Sia benedetta la tua fonte, e vivi lieto con la sposa della tua gioventù.

Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.

Cerva d’amore, cavriola di grazia, le sue carezze t’inebrino in ogni tempo, e sii del continuo rapito nell’affetto suo.

Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.

E perché, figliuol mio, t’invaghiresti d’un’estranea, e abbracceresti il seno della donna altrui?

Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,

Ché le vie dell’uomo stan davanti agli occhi dell’Eterno, il quale osserva tutti i sentieri di lui.

Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?

L’empio sarà preso nelle proprie iniquità, e tenuto stretto dalle funi del suo peccato.

Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

Egli morrà per mancanza di correzione, andrà vacillando per la grandezza della sua follia.

Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.