Proverbs 20

Il vino è schernitore, la bevanda alcoolica è turbolenta, e chiunque se ne lascia sopraffare non è savio.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Il terrore che incute il re è come il ruggito d’un leone; chi lo irrita pecca contro la propria vita.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
E’ una gloria per l’uomo l’astenersi dalle contese, ma chiunque è insensato mostra i denti.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
Il pigro non ara a causa del freddo; alla raccolta verrà a cercare, ma non ci sarà nulla.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
I disegni nel cuor dell’uomo sono acque profonde, ma l’uomo intelligente saprà attingervi.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Molta gente vanta la propria bontà; ma un uomo fedele chi lo troverà?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
I figliuoli del giusto, che cammina nella sua integrità, saranno beati dopo di lui.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Il re, assiso sul trono dove rende giustizia, dissipa col suo sguardo ogni male.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Chi può dire: "Ho nettato il mio cuore, sono puro dal mio peccato?"
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
Doppio peso e doppia misura sono ambedue in abominio all’Eterno.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Anche il fanciullo dà a conoscere con i suoi atti se la sua condotta sarà pura e retta.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
L’orecchio che ascolta e l’occhio che vede, li ha fatti ambedue l’Eterno.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Non amare il sonno, che tu non abbia a impoverire; tieni aperti gli occhi, e avrai pane da saziarti.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
"Cattivo! cattivo!" dice il compratore; ma, andandosene, si vanta dell’acquisto.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
C’è dell’oro e abbondanza di perle, ma le labbra ricche di scienza son cosa più preziosa.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Prendigli il vestito, giacché ha fatta cauzione per altri; fatti dare dei pegni, poiché s’è reso garante di stranieri.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Il pane frodato è dolce all’uomo; ma, dopo, avrà la bocca piena di ghiaia.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
I disegni son resi stabili dal consiglio; fa’ dunque la guerra con una savia direzione.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Chi va sparlando palesa i segreti; perciò non t’immischiare con chi apre troppo le labbra.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Chi maledice suo padre e sua madre, la sua lucerna si spegnerà nelle tenebre più fitte.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
L’eredità acquistata troppo presto da principio, alla fine non sarà benedetta.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Non dire: "Renderò il male"; spera nell’Eterno, ed egli ti salverà.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Il peso doppio è in abominio all’Eterno, e la bilancia falsa non è cosa buona.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
I passi dell’uomo li dirige l’Eterno; come può quindi l’uomo capir la propria via?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
E’ pericoloso per l’uomo prender leggermente un impegno sacro, e non riflettere che dopo aver fatto un voto.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Il re savio passa gli empi al vaglio, dopo aver fatto passare la ruota su loro.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Lo spirito dell’uomo è una lucerna dell’Eterno che scruta tutti i recessi del cuore.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
La bontà e la fedeltà custodiscono il re; e con la bontà egli rende stabile il suo trono.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
La gloria dei giovani sta nella loro forza, e la bellezza dei vecchi, nella loro canizie.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Le battiture che piagano guariscono il male; e così le percosse che vanno al fondo delle viscere.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.