Proverbs 11

La bilancia falsa è un abominio per l’Eterno, ma il peso giusto gli è grato.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Venuta la superbia, viene anche l’ignominia; ma la sapienza è con gli umili.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
L’integrità degli uomini retti li guida, ma la perversità dei perfidi è la loro rovina.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Le ricchezze non servono a nulla nel giorno dell’ira, ma la giustizia salva da morte.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
La giustizia dell’uomo integro gli appiana la via, ma l’empio cade per la sua empietà.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
La giustizia degli uomini retti li libera, ma i perfidi restan presi nella loro propria malizia.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Quando un empio muore, la sua speranza perisce, e l’aspettazione degl’iniqui e annientata.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Il giusto è tratto fuor dalla distretta, e l’empio ne prende il posto.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Con la sua bocca l’ipocrita rovina il suo prossimo, ma i giusti sono liberati dalla loro perspicacia.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Quando i giusti prosperano, la città gioisce; ma quando periscono gli empi son gridi di giubilo.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Per la benedizione degli uomini retti la città è esaltata, ma è sovvertita dalla bocca degli empi.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Chi sprezza il prossimo è privo di senno, ma l’uomo accorto tace.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Chi va sparlando svela i segreti, ma chi ha lo spirito leale tien celata la cosa.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Quando manca una savia direzione il popolo cade; nel gran numero de’ consiglieri sta la salvezza.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Chi si fa mallevadore d’un altro ne soffre danno, ma chi odia la mallevadoria è sicuro.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
La donna graziosa ottiene la gloria, e gli uomini forti ottengon la ricchezza.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
L’uomo benigno fa del bene a se stesso, ma il crudele tortura la sua propria carne.
Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
L’empio fa un’opera fallace, ma chi semina giustizia ha una ricompensa sicura.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Così la giustizia mena alla vita, ma chi va dietro al male s’incammina alla morte.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
I perversi di cuore sono un abominio per l’Eterno, ma gl’integri nella loro condotta gli sono graditi.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
No, certo, il malvagio non rimarrà impunito, ma la progenie dei giusti scamperà.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Una donna bella, ma senza giudizio, è un anello d’oro nel grifo d’un porco.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Il desiderio dei giusti è il bene soltanto, ma la prospettiva degli empi e l’ira.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
C’è chi spande liberalmente e diventa più ricco, e c’è chi risparmia più del dovere e non fa che impoverire.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
L’anima benefica sarà nell’abbondanza, e chi annaffia sarà egli pure annaffiato.
Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Chi detiene il grano è maledetto dal popolo, ma la benedizione è sul capo di chi lo vende.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Chi procaccia il bene s’attira benevolenza, ma chi cerca il male, male gl’incoglierà.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Chi confida nelle sue ricchezze cadrà, ma i giusti rinverdiranno a guisa di fronde.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Chi getta lo scompiglio in casa sua erediterà vento, e lo stolto sarà lo schiavo di chi ha il cuor savio.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Il frutto del giusto è un albero di vita, e il savio fa conquista d’anime.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Ecco, il giusto riceve la sua retribuzione sulla terra, quanto più l’empio e il peccatore!
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?