Job 21

ויען איוב ויאמר׃
A odpovídaje Job, řekl:
שמעו שמוע מלתי ותהי זאת תנחומתיכם׃
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
שאוני ואנכי אדבר ואחר דברי תלעיג׃
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
האנכי לאדם שיחי ואם מדוע לא תקצר רוחי׃
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
פנו אלי והשמו ושימו יד על פה׃
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
ואם זכרתי ונבהלתי ואחז בשרי פלצות׃
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
מדוע רשעים יחיו עתקו גם גברו חיל׃
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
זרעם נכון לפניהם עמם וצאצאיהם לעיניהם׃
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
בתיהם שלום מפחד ולא שבט אלוה עליהם׃
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
שורו עבר ולא יגעל תפלט פרתו ולא תשכל׃
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
ישלחו כצאן עויליהם וילדיהם ירקדון׃
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
ישאו כתף וכנור וישמחו לקול עוגב׃
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
יבלו בטוב ימיהם וברגע שאול יחתו׃
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
ויאמרו לאל סור ממנו ודעת דרכיך לא חפצנו׃
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
מה שדי כי נעבדנו ומה נועיל כי נפגע בו׃
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
הן לא בידם טובם עצת רשעים רחקה מני׃
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
כמה נר רשעים ידעך ויבא עלימו אידם חבלים יחלק באפו׃
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
יהיו כתבן לפני רוח וכמץ גנבתו סופה׃
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
אלוה יצפן לבניו אונו ישלם אליו וידע׃
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
יראו עינו כידו ומחמת שדי ישתה׃
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
כי מה חפצו בביתו אחריו ומספר חדשיו חצצו׃
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
הלאל ילמד דעת והוא רמים ישפוט׃
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
זה ימות בעצם תמו כלו שלאנן ושליו׃
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
עטיניו מלאו חלב ומח עצמותיו ישקה׃
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
וזה ימות בנפש מרה ולא אכל בטובה׃
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
יחד על עפר ישכבו ורמה תכסה עליהם׃
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
הן ידעתי מחשבותיכם ומזמות עלי תחמסו׃
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
כי תאמרו איה בית נדיב ואיה אהל משכנות רשעים׃
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
הלא שאלתם עוברי דרך ואתתם לא תנכרו׃
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
כי ליום איד יחשך רע ליום עברות יובלו׃
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
מי יגיד על פניו דרכו והוא עשה מי ישלם לו׃
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
והוא לקברות יובל ועל גדיש ישקוד׃
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
מתקו לו רגבי נחל ואחריו כל אדם ימשוך ולפניו אין מספר׃
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
ואיך תנחמוני הבל ותשובתיכם נשאר מעל׃
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.