Proverbs 5

Mein Sohn, merke auf meine Weisheit, neige dein Ohr zu meiner Einsicht,

Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,

um Besonnenheit zu beobachten, und damit deine Lippen Erkenntnis bewahren.

Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.

Denn Honigseim träufeln die Lippen der Fremden, und glatter als Öl ist ihr Gaumen;

Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.

aber ihr Letztes ist bitter wie Wermut, scharf wie ein zweischneidiges Schwert.

Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.

Ihre Füße steigen hinab zum Tode, an dem Scheol haften ihre Schritte.

Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.

Damit sie nicht den Weg des Lebens einschlage, schweifen ihre Bahnen, ohne daß sie es weiß.

Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.

Nun denn, ihr Söhne, höret auf mich, und weichet nicht ab von den Worten meines Mundes!

Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.

Halte fern von ihr deinen Weg, und nahe nicht zu der Tür ihres Hauses:

Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,

damit du nicht anderen deine Blüte gebest, und deine Jahre dem Grausamen;

Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,

damit nicht Fremde sich sättigen an deinem Vermögen, und dein mühsam Erworbenes nicht komme in eines Ausländers Haus;

Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.

und du nicht stöhnest bei deinem Ende, wenn dein Fleisch und dein Leib dahinschwinden, und sagest:

I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,

Wie habe ich die Unterweisung gehaßt, und mein Herz hat die Zucht verschmäht!

A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,

Und ich habe nicht gehört auf die Stimme meiner Unterweiser, und mein Ohr nicht zugeneigt meinen Lehrern.

A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!

Wenig fehlte, so wäre ich in allem Bösen gewesen, inmitten der Versammlung und der Gemeinde.

O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.

Trinke Wasser aus deiner Cisterne und Fließendes aus deinem Brunnen.

Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.

Mögen nach außen sich ergießen deine Quellen, deine Wasserbäche auf die Straßen.

Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.

Dir allein sollen sie gehören, und nicht Fremden mit dir.

Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.

Deine Quelle sei gesegnet, und erfreue dich an dem Weibe deiner Jugend;

Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.

die liebliche Hindin und anmutige Gemse-ihre Brüste mögen dich berauschen zu aller Zeit, taumle stets in ihrer Liebe.

Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.

Und warum solltest du, mein Sohn, an einer Fremden taumeln, und den Busen einer Fremden umarmen? -

Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,

Denn vor den Augen Jehovas sind eines jeden Wege, und alle seine Geleise wägt er ab.

Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?

Die eigenen Missetaten werden ihn, den Gesetzlosen, fangen, und in seiner Sünde Banden wird er festgehalten werden.

Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

Sterben wird er, weil ihm Zucht mangelt, und in der Größe seiner Torheit wird er dahintaumeln.

Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.