Job 9

Job prit la parole et dit:

Odpověděv pak Job, řekl:

Je sais bien qu'il en est ainsi; Comment l'homme serait-il juste devant Dieu?

I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?

S'il voulait contester avec lui, Sur mille choses il ne pourrait répondre à une seule.

A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.

A lui la sagesse et la toute-puissance: Qui lui résisterait impunément?

Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?

Il transporte soudain les montagnes, Il les renverse dans sa colère.

On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.

Il secoue la terre sur sa base, Et ses colonnes sont ébranlées.

On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.

Il commande au soleil, et le soleil ne paraît pas; Il met un sceau sur les étoiles.

On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.

Seul, il étend les cieux, Il marche sur les hauteurs de la mer.

On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.

Il a créé la Grande Ourse, l'Orion et les Pléiades, Et les étoiles des régions australes.

On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.

Il fait des choses grandes et insondables, Des merveilles sans nombre.

On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.

Voici, il passe près de moi, et je ne le vois pas, Il s'en va, et je ne l'aperçois pas.

Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.

S'il enlève, qui s'y opposera? Qui lui dira: Que fais-tu?

Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?

Dieu ne retire point sa colère; Sous lui s'inclinent les appuis de l'orgueil.

Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.

Et moi, comment lui répondre? Quelles paroles choisir?

Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?

Quand je serais juste, je ne répondrais pas; Je ne puis qu'implorer mon juge.

Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.

Et quand il m'exaucerait, si je l'invoque, Je ne croirais pas qu'il eût écouté ma voix,

Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,

Lui qui m'assaille comme par une tempête, Qui multiplie sans raison mes blessures,

Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.

Qui ne me laisse pas respirer, Qui me rassasie d'amertume.

Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.

Recourir à la force? Il est tout-puissant. A la justice? Qui me fera comparaître?

Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?

Suis-je juste, ma bouche me condamnera; Suis-je innocent, il me déclarera coupable.

Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.

Innocent! Je le suis; mais je ne tiens pas à la vie, Je méprise mon existence.

Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.

Qu'importe après tout? Car, j'ose le dire, Il détruit l'innocent comme le coupable.

Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.

Si du moins le fléau donnait soudain la mort!... Mais il se rit des épreuves de l'innocent.

Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;

La terre est livrée aux mains de l'impie; Il voile la face des juges. Si ce n'est pas lui, qui est-ce donc?

Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?

Mes jours sont plus rapides qu'un courrier; Ils fuient sans avoir vu le bonheur;

Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.

Ils passent comme les navires de jonc, Comme l'aigle qui fond sur sa proie.

Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.

Si je dis: Je veux oublier mes souffrances, Laisser ma tristesse, reprendre courage,

Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:

Je suis effrayé de toutes mes douleurs. Je sais que tu ne me tiendras pas pour innocent.

Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.

Je serai jugé coupable; Pourquoi me fatiguer en vain?

Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?

Quand je me laverais dans la neige, Quand je purifierais mes mains avec du savon,

Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,

Tu me plongerais dans la fange, Et mes vêtements m'auraient en horreur.

Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.

Il n'est pas un homme comme moi, pour que je lui réponde, Pour que nous allions ensemble en justice.

Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.

Il n'y a pas entre nous d'arbitre, Qui pose sa main sur nous deux.

Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.

Qu'il retire sa verge de dessus moi, Que ses terreurs ne me troublent plus;

Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,

Alors je parlerai et je ne le craindrai pas. Autrement, je ne suis point à moi-même.

Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.