Psalms 104

Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.

Bendize, ó minha alma, ao Senhor! Senhor, Deus meu, tu és magnificentíssimo! Estás vestido de honra e de majestade,

Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.

tu que te cobres de luz como de um manto, que estendes os céus como uma cortina.

Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.

És tu que pões nas águas os vigamentos da tua morada, que fazes das nuvens o teu carro, que andas sobre as asas do vento;

Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.

que fazes dos ventos teus mensageiros, dum fogo abrasador os teus ministros.

Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.

Lançaste os fundamentos da terra, para que ela não fosse abalada em tempo algum.

Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.

Tu a cobriste do abismo, como dum vestido; as águas estavam sobre as montanhas.

K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,

À tua repreensão fugiram; à voz do teu trovão puseram-se em fuga.

(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.

Elevaram-se as montanhas, desceram os vales, até o lugar que lhes determinaste.

Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.

Limite lhes traçaste, que não haviam de ultrapassar, para que não tornassem a cobrir a terra.

Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,

És tu que nos vales fazes rebentar nascentes, que correm entre as colinas.

A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.

Dão de beber a todos os animais do campo; ali os asnos monteses matam a sua sede.

Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.

Junto delas habitam as aves dos céus; dentre a ramagem fazem ouvir o seu canto.

Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.

Da tua alta morada regas os montes; a terra se farta do fruto das tuas obras.

Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,

Fazes crescer erva para os animais, e a verdura para uso do homem, de sorte que da terra tire o alimento,

A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.

o vinho que alegra o seu coração, o azeite que faz reluzir o seu rosto, e o pão que lhe fortalece o coração.

Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.

Saciam-se as árvores do Senhor, os cedros do Líbano que ele plantou,

Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.

nos quais as aves se aninham, e a cegonha, cuja casa está nos ciprestes.

Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.

Os altos montes são um refúgio para as cabras montesas, e as rochas para os querogrilos.

Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.

Designou a lua para marcar as estações; o sol sabe a hora do seu ocaso.

Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:

Fazes as trevas, e vem a noite, na qual saem todos os animais da selva.

Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.

Os leões novos os animais bramam pela presa, e de Deus buscam o seu sustento.

Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.

Quando nasce o sol, logo se recolhem e se deitam nos seus covis.

Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.

Então sai o homem para a sua lida e para o seu trabalho, até a tarde.

Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.

Ó Senhor, quão multiformes são as tuas obras! Todas elas as fizeste com sabedoria; a terra está cheia das tuas riquezas.

V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.

Eis também o vasto e espaçoso mar, no qual se movem seres inumeráveis, animais pequenos e grandes.

Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.

Ali andam os navios, e o leviatã que formaste para nele folgar.

Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.

Todos esperam de ti que lhes dês o sustento a seu tempo.

Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.

Tu lho dás, e eles o recolhem; abres a tua mão, e eles se fartam de bens.

Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.

Escondes o teu rosto, e ficam perturbados; se lhes tiras a respiração, morrem, e voltam para o seu pó.

Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.

Envias o teu fôlego, e são criados; e assim renovas a face da terra.

Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.

Permaneça para sempre a glória do Senhor; regozije-se o Senhor nas suas obras;

On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.

ele olha para a terra, e ela treme; ele toca nas montanhas, e elas fumegam.

Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.

Cantarei ao Senhor enquanto eu viver; cantarei louvores ao meu Deus enquanto eu existir.

Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.

Seja-lhe agradável a minha meditação; eu me regozijarei no Senhor.

Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.

Sejam extirpados da terra os pecadores, e não subsistam mais os ímpios. Bendize, ó minha alma, ao Senhor. Louvai ao Senhor.