Job 20

Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:

Allora Tsofar di Naama rispose e disse:

Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,

"Quel che tu dici mi spinge a risponderti e ne suscita in me il fervido impulso.

Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.

Ho udito rimproveri che mi fanno oltraggio; ma lo spirito mio mi darà una risposta assennata.

Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,

Non lo sai tu che in ogni tempo, da che l’uomo è stato posto sulla terra,

Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?

il trionfo de’ malvagi è breve, e la gioia degli empi non dura che un istante?

Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,

Quando la sua altezza giungesse fino al cielo ed il suo capo toccasse le nubi,

Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?

l’empio perirà per sempre come lo sterco suo; quelli che lo vedevano diranno: "Dov’è?"

Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.

Se ne volerà via come un sogno, e non si troverà più; dileguerà come una visione notturna.

Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.

L’occhio che lo guardava, cesserà di vederlo, e la sua dimora più non lo scorgerà.

Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.

I suoi figli si raccomanderanno ai poveri, e le sue mani restituiranno la sua ricchezza.

Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.

Il vigor giovanile che gli riempiva l’ossa giacerà nella polvere con lui.

A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;

Il male è dolce alla sua bocca, se lo nasconde sotto la lingua,

Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:

lo risparmia, non lo lascia andar giù, lo trattiene sotto al suo palato:

Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.

ma il cibo gli si trasforma nelle viscere, e gli diventa in corpo veleno d’aspide.

Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.

Ha trangugiato ricchezze e le vomiterà; Iddio stesso gliele ricaccerà dal ventre.

Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.

Ha succhiato veleno d’aspide, la lingua della vipera l’ucciderà.

Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.

Non godrà più la vista d’acque perenni, né di rivi fluenti di miele e di latte.

Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.

Renderà il frutto delle sue fatiche, senza poterlo ingoiare. Pari alla sua ricchezza sarà la restituzione che ne dovrà fare, e così non godrà dei suoi beni.

Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.

Perché ha oppresso e abbandonato il povero, s’è impadronito di case che non avea costruite;

Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.

perché la sua ingordigia non conobbe requie, egli non salverà nulla di ciò che ha tanto bramato.

Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.

La sua voracità non risparmiava nulla, perciò il suo benessere non durerà.

Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.

Nel colmo dell’abbondanza, si troverà in penuria; la mano di chiunque ebbe a soffrir tormenti si leverà contro lui.

By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.

Quando starà per riempirsi il ventre, ecco Iddio manderà contro a lui l’ardor della sua ira; gliela farà piovere addosso per servirgli di cibo.

Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.

Se scampa alle armi di ferro, lo trafigge l’arco di rame.

Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.

Si strappa il dardo, esso gli esce dal corpo, la punta sfolgorante gli vien fuori dal fiele, lo assalgono i terrori della morte.

Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.

Buio profondo è riservato a’ suoi tesori; lo consumerà un fuoco non attizzato dall’uomo, che divorerà quel che resta nella sua tenda.

Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.

Il cielo rivelerà la sua iniquità, e la terra insorgerà contro di lui.

Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.

Le rendite della sua casa se n’andranno, portate via nel giorno dell’ira di Dio.

Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.

Tale la parte che Dio riserba all’empio, tale il retaggio che Dio gli destina".