John 5

Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.

Derefter var det Jødernes Højtid, og Jesus gik op til Jerusalem.

Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.

Men der er i Jerusalem ved Fåreporten en Dam, som på Hebraisk kaldes Bethesda, og den har fem Søjlegange.

Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.

I dem lå der en Mængde syge, blinde, lamme, visne, (som ventede på, at Vandet skulde røres.

Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.

Thi på visse Tider for en Engel ned i Dammen og oprørte Vandet. Den, som da, efter at Vandet var blevet oprørt, steg først ned, blev rask, hvilken Sygdom han end led af.)

I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.

Men der var en Mand, som havde været syg i otte og tredive År.

Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

Da Jesus så ham ligge der og vidste, at han allerede havde ligget i lang Tid, sagde han til ham: "Vil du blive rask?"

Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.

Den syge svarede ham: "Herre! jeg har ingen, som kan bringe mig ned i Dammen, når Vandet bliver oprørt; men når jeg kommer, stiger en anden ned før mig."

Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

Jesus siger til ham: "Stå op, tag din Seng og gå!"

A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.

Og straks blev Manden rask, og han tog sin Seng og gik. Men det var Sabbat på den Dag;

Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.

derfor sagde Jøderne til ham, som var bleven helbredt: "Det er Sabbat; og det er dig ikke tilladt af bære Sengen."

Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.

Han svarede dem: "Den, som gjorde mig rask, han sagde til mig: Tag din Seng og gå!"

I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?

Da spurgte de ham: "Hvem er det Menneske, som sagde til dig: Tag din Seng og gå?"

Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.

Men han; som var bleven helbredt, vidste ikke, hvem det var; thi Jesus havde unddraget sig, da der var mange Mennesker på Stedet.

Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.

Derefter finder Jesus ham i Helligdommen, og han sagde til ham: "Se, du er bleven rask; synd ikke mere, for at ikke noget værre skal times dig,!"

Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.

Manden gik bort og sagde til Jøderne, at det var Jesus, som havde gjort ham rask.

A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.

Og derfor forfulgte Jøderne Jesus, fordi han havde gjort dette på en Sabbat.

Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

Men Jesus svarede dem: "Min Fader arbejder indtil nu; også jeg arbejder."

Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.

Derfor tragtede da Jøderne end mere efter at slå ham ihjel, fordi han ikke alene brød Sabbaten, men også kaldte Gud sin egen Fader og gjorde sig selv Gud lig.

I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.

Så svarede Jesus og sagde til dem: "Sandelig, sandelig, siger jeg eder, Sønnen kan slet intet gøre af sig selv, uden hvad han ser Faderen gøre; thi hvad han gør, det gør også Sønnen ligeså.

Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.

Thi Faderen elsker Sønnen og viser ham alt det, han selv gør, og han skal vise ham større Gerninger end disse, for at I skulle undre eder.

Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.

Thi ligesom Faderen oprejser de døde og gør levende, således gør også Sønnen levende, hvem han vil.

Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,

Thi heller ikke dømmer Faderen nogen, men har givet Sønnen hele Dommen,

Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.

for at alle skulle ære Sønnen, ligesom de ære Faderen. Den, som ikke ærer Sønnen, ærer ikke Faderen, som udsendte ham.

Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.

Sandelig, sandelig, siger jeg eder, den, som hører mit Ord og tror den, som sendte mig, har et evigt Liv og kommer ikke til Dom, men er gået over fra Døden til Livet.

Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.

Sandelig, sandelig, siger jeg eder, den Time kommer, ja den er nu, da de døde skulle høre Guds Søns Røst, og de, som høre den, skulle leve.

Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.

Thi ligesom Faderen har Liv i sig selv, således har han også givet Sønnen at have Liv i sig selv.

A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.

Og han har givet ham Magt til at holde Dom, efterdi han er Menneskesøn.

Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.

Undrer eder ikke herover; thi den Time kommer, på hvilken alle de, som ere i Gravene, skulle høre hans Røst,

A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.

og de skulle gå frem, de, som have gjort det gode, til Livets Opstandelse, men de, som have gjort det onde, til Dommens Opstandelse.

Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.

Jeg kan slet intet gøre af mig selv; således som jeg hører, dømmer jeg, og min Dom er retfærdig; thi jeg søger ikke min Villie, men hans Villie, som sendte mig.

Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.

Dersom jeg vidner om mig selv, er mit Vidnesbyrd ikke sandt".

Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.

Det er en anden, som vidner om mig, og jeg ved, at det Vidnesbyrd er sandt, som han vidner om mig.

Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.

I have sendt Bud til Johannes, og han har vidnet for sandheden.

Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.

Dog, jeg henter ikke Vidnesbyrdet fra et Menneske; men dette siger jeg, for at I skulle frelses.

Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.

Han var det brændende og skinnende Lys, og I have til en Tid villet fryde eder ved hans Lys.

Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.

Men det Vidnesbyrd, som jeg har, er større end Johannes's; thi de Gerninger, som Faderen har givet mig at fuldbyrde, selve de Gerninger, som jeg gør, vidne om mig, at Faderen har udsendt mig.

A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.

Og Faderen, som sendte mig, han har vidnet om mig. I have aldrig hverken hørt hans Røst eller set hans skikkelse,

A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.

og hans Ord have I ikke blivende i eder; thi den, som han udsendte, ham tro I ikke.

Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.

I ransage Skrifterne, fordi I mene i dem at have evigt Liv; og det er dem, som vidne om mig.

A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.

Og I ville ikke komme til mig, for at I kunne have Liv.

Chvály od lidí jáť nepřijímám.

Jeg tager ikke Ære af Mennesker;

Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.

men jeg kender eder, at I have ikke Guds Kærlighed i eder.

Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.

Jeg er kommen i min Faders Navn, og I modtage mig ikke; dersom en anden kommer i sit eget Navn, ham ville I modtage.

Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

Hvorledes kunne I tro,I, som tage Ære af hverandre, og den Ære, som er fra den eneste Gud, søge I ikke?

Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.

Tænker ikke, at jeg vil anklage eder for Faderen; der er en, som anklager eder, Moses, til hvem I have sat eders Håb.

Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.

Thi dersom I troede Moses. troede I mig; thi han har skrevet om mig,

Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?

Men tro I ikke hans Skrifter, hvorledes skulle I da tro mine Ord?"