Job 9

9:1

Odpověděv pak Job, řekl:

Тогава Йов отговори и каза:

9:2

I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?

Наистина, зная, че това е така, но как може смъртен човек да се оправдае пред Бога?

9:3

A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.

Ако поиска да спори с Него, няма да може да Му отговори едно на хиляда.

9:4

Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?

Той е мъдър по сърце и мощен по сила — кой се е закоравил против Него и е останал невредим?

9:5

On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.

Той премества планините, без да разберат, преобръща ги в гнева Си.

9:6

On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.

Той поклаща земята от мястото й и стълбовете й треперят.

9:7

On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.

Той заповядва на слънцето и то не изгрява и запечатва звездите.

9:8

On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.

Той сам простира небесата и стъпва по височините на морето.

9:9

On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.

Той прави Мечката, Орион и Плеядите, и стаите на юга.

9:10

On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.

Той върши велики неизследими неща и безбройни чудеса.

9:11

Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.

Ето, минава край мен и не Го виждам; преминава и не Го усещам.

9:12

Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?

Ако грабне, кой ще Му попречи? Кой ще Му каже: Какво правиш?

9:13

Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.

Бог няма да отвърне Своя гняв; горделивите помощници под Него се повалят.

9:14

Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?

Как тогава мога аз да Му отговоря и да избера думите си към Него?

9:15

Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.

Защото дори да бях праведен, не бих могъл да Му отговоря, а бих попросил милост от своя Съдия.

9:16

Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,

Ако извиках, и Той ми отговореше, нямаше да повярвам, че слуша гласа ми —

9:17

Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.

Той, който ме смазва с вихрушка и умножава раните ми без причина,

9:18

Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.

не ме оставя дъх да си поема, насища ме с горчивина.

9:19

Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?

Ако е до сила, ето, Той е силният! А ако е до съд, Той казва: Кой може да Ме призове?

9:20

Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.

Дори и праведен да бях, устата ми би ме осъдила; дори да бях невинен, тя би показала, че съм покварен.

9:21

Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.

Ако бях непорочен, не бих познал себе си, презрял бих живота си.

9:22

Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.

Все едно е! Затова аз казвам: Той погубва и непорочния, и безбожния.

9:23

Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;

Ако бичът убива внезапно, Той се смее на изпитанието на невинните.

9:24

Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?

Земята е предадена в ръката на безбожните; Той покрива лицата на нейните съдии. Ако не е Той, тогава кой?

9:25

Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.

А мойте дни по-бързи са от бързоходец; бягат, без добро да видят.

9:26

Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.

Преминават като леки кораби, като орел, който се спуска върху плячката си.

9:27

Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:

Ако кажа: Ще забравя оплакването си, ще оставя тъжното си лице и ще се развеселя! —

9:28

Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.

страх ме е от всичките ми болки; знам, че няма да ме считаш за невинен.

9:29

Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?

Беззаконен съм — защо тогава да се трудя напразно?

9:30

Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,

Ако се измия със снежна вода и очистя ръцете си със сапун,

9:31

Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.

Ти пак ще ме хвърлиш в ямата и собствените ми дрехи ще се гнусят от мен.

9:32

Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.

Защото не е човек като мен, за да Му отговоря, за да отидем заедно на съд.

9:33

Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.

Няма посредник между нас, който да сложи ръката си върху двама ни.

9:34

Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,

Нека оттегли от мен жезъла Си и да не ме плаши Неговият ужас!

9:35

Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.

Тогава ще говоря и няма да се страхувам от Него; но сега не е така с мен.