Proverbs 6

Sine moj, kad jamčiš bližnjemu svojem i daš svoju ruku drugome,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
vezao si se vlastitim usnama, uhvatio se riječima svojih usta;
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
učini onda ovo, sine moj: oslobodi se! Jer si dopao u ruke bližnjemu svojemu; idi, baci se preda nj i salijeći bližnjega svoga.
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Ne daj sna svojim očima ni drijema svojim vjeđama;
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
otmi se kao gazela iz mreže i kao ptica iz ruku ptičaru.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Idi k mravu, lijenčino, promatraj njegove pute i budi mudar:
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
on nema vođe, nadzornika, ni nadstojnika,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
ljeti se sebi brine za hranu i prikuplja jelo u doba žetve.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
A ti, dokle ćeš, lijenčino, spavati? Kad ćeš se dići oda sna svoga?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Još malo odspavaj, još malo odrijemaj, još malo podvij ruke za počinak
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
i doći će tvoje siromaštvo kao skitač i tvoja oskudica kao oružanik.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Nevaljalac i opak čovjek hodi s lažljivim ustima;
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
namiguje očima, lupka nogama, pokazuje prstima;
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
prijevare su mu u srcu, snuje zlo u svako doba, zameće svađe.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
Zato će mu iznenada doći propast, i učas će se slomiti i neće mu biti lijeka.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Šest je stvari koje Gospod mrzi, a sedam ih je gnusoba njegovu biću:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
ohole oči, lažljiv jezik, ruke koje prolijevaju krv nevinu,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
srce koje smišlja grešne misli, noge koje hitaju na zlo,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
lažan svjedok koji širi laži, i čovjek koji zameće svađe među braćom.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
Sine moj, čuvaj zapovijedi oca svoga i ne odbacuj nauka matere svoje.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Priveži ih sebi na srce zauvijek, ovij ih oko svoga grla;
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
da te vode kada hodiš, da te čuvaju kada spavaš i da te razgovaraju kad se probudiš.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Jer je zapovijed svjetiljka, pouka je svjetlost, opomene stege put su života;
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
da te čuvaju od zle žene, od laskava jezika tuđinke.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
Ne poželi u svom srcu njezine ljepote i ne daj da te osvoji trepavicama svojim,
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
jer bludnici dostaje i komad kruha, dok preljubnica lovi dragocjeni život.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Može li tko nositi oganj u njedrima a da mu se odjeća ne upali?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Može li tko hoditi po živom ugljevlju a svojih nogu da ne ožeže?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Tako biva onomu tko ide k ženi svoga bližnjega: neće ostati bez kazne tko god se nje dotakne.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Ne sramote li lupeža sve ako je krao da gladan utoli glad:
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
uhvaćen, on sedmerostruko vraća i plaća svim imanjem kuće svoje.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Nerazuman je, dakle, tko se upušta s preljubnicom; dušu svoju gubi koji tako čini.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Bruke i sramote dopada i rug mu se nikad ne briše.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Jer bijesna je ljubomornost u muža: on ne zna za milost u osvetni dan;
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
ne pristaje ni na kakav otkup i ne prima ma kolike mu darove dao.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.