Proverbs 10

أَمْثَالُ سُلَيْمَانَ: اَلابْنُ الْحَكِيمُ يَسُرُّ أَبَاهُ، وَالابْنُ الْجَاهِلُ حُزْنُ أُمِّهِ.

Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

كُنُوزُ الشَّرِّ لاَ تَنْفَعُ، أَمَّا الْبِرُّ فَيُنَجِّي مِنَ الْمَوْتِ.

Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.

اَلرَّبُّ لاَ يُجِيعُ نَفْسَ الصِّدِّيقِ، وَلكِنَّهُ يَدْفَعُ هَوَى الأَشْرَارِ.

Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.

اَلْعَامِلُ بِيَدٍ رَخْوَةٍ يَفْتَقِرُ، أَمَّا يَدُ الْمُجْتَهِدِينَ فَتُغْنِي.

K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

مَنْ يَجْمَعُ فِي الصَّيْفِ فَهُوَ ابْنٌ عَاقِلٌ، وَمَنْ يَنَامُ فِي الْحَصَادِ فَهُوَ ابْنٌ مُخْزٍ.

Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.

بَرَكَاتٌ عَلَى رَأْسِ الصِّدِّيقِ، أَمَّا فَمُ الأَشْرَارِ فَيَغْشَاهُ ظُلْمٌ.

Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

ذِكْرُ الصِّدِّيقِ لِلْبَرَكَةِ، وَاسْمُ الأَشْرَارِ يَنْخَرُ.

Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

حَكِيمُ الْقَلْبِ يَقْبَلُ الْوَصَايَا، وَغَبِيُّ الشَّفَتَيْنِ يُصْرَعُ.

Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

مَنْ يَسْلُكُ بِالاسْتِقَامَةِ يَسْلُكُ بِالأَمَانِ، وَمَنْ يُعَوِّجُ طُرُقَهُ يُعَرَّفُ.

Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

مَنْ يَغْمِزُ بِالْعَيْنِ يُسَبِّبُ حُزْنًا، وَالْغَبِيُّ الشَّفَتَيْنِ يُصْرَعُ.

Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

فَمُ الصِّدِّيقِ يَنْبُوعُ حَيَاةٍ، وَفَمُ الأَشْرَارِ يَغْشَاهُ ظُلْمٌ.

Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

اَلْبُغْضَةُ تُهَيِّجُ خُصُومَاتٍ، وَالْمَحَبَّةُ تَسْتُرُ كُلَّ الذُّنُوبِ.

Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

فِي شَفَتَيِ الْعَاقِلِ تُوجَدُ حِكْمَةٌ، وَالْعَصَا لِظَهْرِ النَّاقِصِ الْفَهْمِ.

Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

اَلْحُكَمَاءُ يَذْخَرُونَ مَعْرِفَةً، أَمَّا فَمُ الْغَبِيِّ فَهَلاَكٌ قَرِيبٌ.

Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

ثَرْوَةُ الْغَنِيِّ مَدِينَتُهُ الْحَصِينَةُ. هَلاَكُ الْمَسَاكِينِ فَقْرُهُمْ.

Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.

عَمَلُ الصِّدِّيقِ لِلْحَيَاةِ. رِبْحُ الشِّرِّيرِ لِلْخَطِيَّةِ.

Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.

حَافِظُ التَّعْلِيمِ هُوَ فِي طَرِيقِ الْحَيَاةِ، وَرَافِضُ التَّأْدِيبِ ضَالٌّ.

Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

مَنْ يُخْفِي الْبُغْضَةَ فَشَفَتَاهُ كَاذِبَتَانِ، وَمُشِيعُ الْمَذَمَّةِ هُوَ جَاهِلٌ.

Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.

كَثْرَةُ الْكَلاَمِ لاَ تَخْلُو مِنْ مَعْصِيَةٍ، أَمَّا الضَّابِطُ شَفَتَيْهِ فَعَاقِلٌ.

Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

لِسَانُ الصِّدِّيقِ فِضَّةٌ مُخْتَارَةٌ. قَلْبُ الأَشْرَارِ كَشَيْءٍ زَهِيدٍ.

Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

شَفَتَا الصِّدِّيقِ تَهْدِيَانِ كَثِيرِينَ، أَمَّا الأَغْبِيَاءُ فَيَمُوتُونَ مِنْ نَقْصِ الْفَهْمِ.

Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

بَرَكَةُ الرَّبِّ هِيَ تُغْنِي، وَلاَ يَزِيدُ مَعَهَا تَعَبًا.

Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.

فِعْلُ الرَّذِيلَةِ عِنْدَ الْجَاهِلِ كَالضِّحْكِ، أَمَّا الْحِكْمَةُ فَلِذِي فَهْمٍ.

Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.

خَوْفُ الشِّرِّيرِ هُوَ يَأْتِيهِ، وَشَهْوَةُ الصِّدِّيقِينَ تُمْنَحُ.

Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.

كَعُبُورِ الزَّوْبَعَةِ فَلاَ يَكُونُ الشِّرِّيرُ، أَمَّا الصِّدِّيقُ فَأَسَاسٌ مُؤَبَّدٌ.

Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.

كَالْخَلِّ لِلأَسْنَانِ، وَكَالدُّخَانِ لِلْعَيْنَيْنِ، كَذلِكَ الْكَسْلاَنُ لِلَّذِينَ أَرْسَلُوهُ.

Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.

مَخَافَةُ الرَّبِّ تَزِيدُ الأَيَّامَ، أَمَّا سِنُو الأَشْرَارِ فَتُقْصَرُ.

Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.

مُنْتَظَرُ الصِّدِّيقِينَ مُفَرِّحٌ، أَمَّا رَجَاءُ الأَشْرَارِ فَيَبِيدُ.

Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.

حِصْنٌ لِلاسْتِقَامَةِ طَرِيقُ الرَّبِّ، وَالْهَلاَكُ لِفَاعِلِي الإِثْمِ.

Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

اَلصِّدِّيقُ لَنْ يُزَحْزَحَ أَبَدًا، وَالأَشْرَارُ لَنْ يَسْكُنُوا الأَرْضَ.

Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.

فَمُ الصِّدِّيقِ يُنْبِتُ الْحِكْمَةَ، أَمَّا لِسَانُ الأَكَاذِيبِ فَيُقْطَعُ.

Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.

شَفَتَا الصِّدِّيقِ تَعْرِفَانِ الْمَرْضِيَّ، وَفَمُ الأَشْرَارِ أَكَاذِيبُ.

Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.