Luke 19

et ingressus perambulabat Hiericho

A všed Ježíš, bral se přes Jericho.

et ecce vir nomine Zaccheus et hic erat princeps publicanorum et ipse dives

A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

et quaerebat videre Iesum quis esset et non poterat prae turba quia statura pusillus erat

I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.

et praecurrens ascendit in arborem sycomorum ut videret illum quia inde erat transiturus

A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.

et cum venisset ad locum suspiciens Iesus vidit illum et dixit ad eum Zacchee festinans descende quia hodie in domo tua oportet me manere

A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

et festinans descendit et excepit illum gaudens

I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.

et cum viderent omnes murmurabant dicentes quod ad hominem peccatorem devertisset

A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.

stans autem Zaccheus dixit ad Dominum ecce dimidium bonorum meorum Domine do pauperibus et si quid aliquem defraudavi reddo quadruplum

Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

ait Iesus ad eum quia hodie salus domui huic facta est eo quod et ipse filius sit Abrahae

I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.

venit enim Filius hominis quaerere et salvum facere quod perierat

Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.

haec illis audientibus adiciens dixit parabolam eo quod esset prope Hierusalem et quia existimarent quod confestim regnum Dei manifestaretur

Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.

dixit ergo homo quidam nobilis abiit in regionem longinquam accipere sibi regnum et reverti

I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.

vocatis autem decem servis suis dedit illis decem mnas et ait ad illos negotiamini dum venio

I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.

cives autem eius oderant illum et miserunt legationem post illum dicentes nolumus hunc regnare super nos

Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.

et factum est ut rediret accepto regno et iussit vocari servos quibus dedit pecuniam ut sciret quantum quisque negotiatus esset

I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.

venit autem primus dicens domine mna tua decem mnas adquisivit

I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.

et ait illi euge bone serve quia in modico fidelis fuisti eris potestatem habens supra decem civitates

I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

et alter venit dicens domine mna tua fecit quinque mnas

A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

et huic ait et tu esto supra quinque civitates

I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

et alter venit dicens domine ecce mna tua quam habui repositam in sudario

A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

timui enim te quia homo austeris es tollis quod non posuisti et metis quod non seminasti

Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

dicit ei de ore tuo te iudico serve nequam sciebas quod ego austeris homo sum tollens quod non posui et metens quod non seminavi

I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

et quare non dedisti pecuniam meam ad mensam et ego veniens cum usuris utique exegissem illud

I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

et adstantibus dixit auferte ab illo mnam et date illi qui decem mnas habet

I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

et dixerunt ei domine habet decem mnas

I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

dico autem vobis quia omni habenti dabitur ab eo autem qui non habet et quod habet auferetur ab eo

I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

verumtamen inimicos meos illos qui noluerunt me regnare super se adducite huc et interficite ante me

Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

et his dictis praecedebat ascendens in Hierosolyma

To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

et factum est cum adpropinquasset ad Bethfage et Bethania ad montem qui vocatur Oliveti misit duos discipulos suos

I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

dicens ite in castellum quod contra est in quod introeuntes invenietis pullum asinae alligatum cui nemo umquam hominum sedit solvite illum et adducite

Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

et si quis vos interrogaverit quare solvitis sic dicetis ei quia Dominus operam eius desiderat

A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

abierunt autem qui missi erant et invenerunt sicut dixit illis stantem pullum

Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

solventibus autem illis pullum dixerunt domini eius ad illos quid solvitis pullum

A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

at illi dixerunt quia Dominus eum necessarium habet

A oni řekli: Pán ho potřebuje.

et duxerunt illum ad Iesum et iactantes vestimenta sua supra pullum inposuerunt Iesum

I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

eunte autem illo substernebant vestimenta sua in via

A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

et cum adpropinquaret iam ad descensum montis Oliveti coeperunt omnes turbae discentium gaudentes laudare Deum voce magna super omnibus quas viderant virtutibus

Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

dicentes benedictus qui venit rex in nomine Domini pax in caelo et gloria in excelsis

Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

et quidam Pharisaeorum de turbis dixerunt ad illum magister increpa discipulos tuos

Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

quibus ipse ait dico vobis quia si hii tacuerint lapides clamabunt

I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

et ut adpropinquavit videns civitatem flevit super illam dicens

A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

quia si cognovisses et tu et quidem in hac die tua quae ad pacem tibi nunc autem abscondita sunt ab oculis tuis

Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.

quia venient dies in te et circumdabunt te inimici tui vallo et circumdabunt te et coangustabunt te undique

Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.

ad terram prosternent te et filios qui in te sunt et non relinquent in te lapidem super lapidem eo quod non cognoveris tempus visitationis tuae

A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

et ingressus in templum coepit eicere vendentes in illo et ementes

A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,

dicens illis scriptum est quia domus mea domus orationis est vos autem fecistis illam speluncam latronum

Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

et erat docens cotidie in templo principes autem sacerdotum et scribae et principes plebis quaerebant illum perdere

I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.

et non inveniebant quid facerent illi omnis enim populus suspensus erat audiens illum

A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.