Job 9

Allora Giobbe rispose e disse:

Odpověděv pak Job, řekl:

"Sì, certo, io so ch’egli e così; e come sarebbe il mortale giusto davanti a Dio?

I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?

Se all’uomo piacesse di piatir con Dio, non potrebbe rispondergli sovra un punto fra mille.

A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.

Dio è savio di cuore, è grande in potenza; chi gli ha tenuto fronte e se n’è trovato bene?

Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?

Egli trasporta le montagne senza che se ne avvedano, nel suo furore le sconvolge.

On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.

Egli scuote la terra dalle sue basi, e le sue colonne tremano.

On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.

Comanda al sole, ed esso non si leva; mette un sigillo sulle stelle.

On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.

Da solo spiega i cieli, e cammina sulle più alte onde del mare.

On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.

E’ il creatore dell’Orsa, d’Orione, delle Pleiadi, e delle misteriose regioni del cielo australe.

On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.

Egli fa cose grandi e imperscrutabili, maraviglie senza numero.

On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.

Ecco, ei mi passa vicino, ed io nol veggo; mi scivola daccanto e non me n’accorgo.

Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.

Ecco afferra la preda, e chi si opporrà? Chi oserà dirgli: "Che fai?"

Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?

Iddio non ritira la sua collera; sotto di lui si curvano i campioni della superbia.

Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.

E io, come farei a rispondergli, a sceglier le mie parole per discuter con lui?

Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?

Avessi anche ragione, non gli replicherei, ma chiederei mercé al mio giudice.

Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.

S’io lo invocassi ed egli mi rispondesse, non però crederei che avesse dato ascolto alla mia voce;

Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,

egli che mi piomba addosso dal seno della tempesta, che moltiplica senza motivo le mie piaghe,

Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.

che non mi lascia riprender fiato, e mi sazia d’amarezza.

Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.

Se si tratta di forza, ecco, egli è potente; se di diritto, ei dice: "Chi mi fisserà un giorno per comparire"?

Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?

Fossi pur giusto, la mia bocca stessa mi condannerebbe; fossi pure integro, essa mi farebbe dichiarar perverso.

Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.

Integro! Sì, lo sono! di me non mi preme, io disprezzo la vita!

Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.

Per me è tutt’uno! perciò dico: "Egli distrugge ugualmente l’integro ed il malvagio.

Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.

Se un flagello, a un tratto, semina la morte, egli ride dello sgomento degli innocenti.

Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;

La terra è data in balìa dei malvagi; ei vela gli occhi ai giudici di essa; se non è lui, chi è dunque"?

Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?

E i miei giorni se ne vanno più veloci d’un corriere; fuggono via senz’aver visto il bene;

Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.

passan rapidi come navicelle di giunchi, come l’aquila che piomba sulla preda.

Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.

Se dico: "Voglio dimenticare il mio lamento, deporre quest’aria triste e rasserenarmi",

Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:

sono spaventato di tutti i miei dolori, so che non mi terrai per innocente.

Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.

Io sarò condannato; perché dunque affaticarmi invano?

Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?

Quand’anche mi lavassi con la neve e mi nettassi le mani col sapone,

Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,

tu mi tufferesti nel fango d’una fossa, le mie vesti stesse m’avrebbero in orrore.

Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.

Dio non è un uomo come me, perch’io gli risponda e che possiam comparire in giudizio assieme.

Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.

Non c’è fra noi un arbitro, che posi la mano su tutti e due!

Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.

Ritiri Iddio d’addosso a me la sua verga; cessi dallo spaventarmi il suo terrore;

Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,

allora io parlerò senza temerlo, giacché sento di non essere quel colpevole che sembro.

Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.