John 10

אמן אמן אני אמר לכם איש אשר לא יבוא דרך השער אל מכלא הצאן כי אם יעלה בדרך אחר גנב ופריץ הוא׃
Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
ואשר יבוא דרך השער הוא רעה הצאן׃
Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
לו יפתח שמר הסף והצאן את קלו תשמענה והוא לצאנו בשם יקרא ויוציאם׃
Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
ואחרי הוציאו את צאנו הוא יעבר לפניהן והצאן הלכות אחריו כי ידעו את קולו׃
A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
ואחרי זר לא תלכנה כי אם ינוסו מפניו כי את קול הזרים לא ידעו׃
Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
המשל הזה דבר ישוע באזניהם והמה לא ידעו מה זאת אשר אמר אליהם׃
To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
ויוסף ישוע וידבר אליהם אמן אמן אני אמר לכם אני הוא דלת הצאן׃
Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
כל אשר באו לפני גנבים המה ופריצים והצאן לא שמעו לקולם׃
Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
אנכי הדלת איש כי יבוא בי יושע ובצאתו ובבואו ימצא מרעה׃
Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
הגנב לא יבוא כי אם לגנוב ולהרוג ולאבד ואני באתי לבעבור הביא להם חיים ומלא ספקם׃
Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
אנכי הוא הרעה הטוב הרעה הטוב יתן את נפשו בעד צאנו׃
Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
והשכיר אשר לא רעה הוא והצאן לא לו הנה בראותו כי בא הזאב יעזב את הצאן ונס והזאב יחטף ויפיץ את הצאן׃
Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
השכיר ינוס כי שכיר הוא ולא ידאג לצאן׃
Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
אני הרעה הטוב וידעתי את אשר לי ונודעתי לאשר לי׃
Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
כאשר האב ידעני ואני ידעתי את האב ואת נפשי אתן בעד הצאן׃
Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
וצאן אחרות יש לי אשר אינן מן המכלה הזאת ועלי לנהל גם אתן ותשמענה קולי והיה עדר אחד ורעה אחד׃
A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
על כן אהב אתי אבי כי את נפשי אתן למען אשוב ואקחה׃
Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
ואיש לא יקחנה מאתי כי אם אני מעצמי אתננה יש בידי לתת אתה ובידי לשוב לקחתה את המצוה הזאת לקחתי מעם אבי׃
Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
ותהי מחלקת גם בפעם הזאת בין היהודים על הדברים האלה׃
Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
ויאמרו רבים מהם שד בו ומשגע הוא למה תשמעו אליו׃
A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
ואחרים אמרו לא כאלה ידבר איש אחוז שד היוכל שד לפקח עיני עורים׃
Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
ויהי חג חנכת הבית בירושלים וסתיו היה׃
I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
ויתהלך ישוע במקדש באולם של שלמה׃
I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
ויסבו אתו היהודים ויאמרו אליו עד אנה תתלה את נפשנו את המשיח אתה הגידה לנו ברור׃
Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
ויען אתם ישוע הן אמרתי אליכם ולא האמנתם בי המעשים אשר אני עשה בשם אבי הם יעידו עלי׃
Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
אבל אתם לא תאמינו יען לא מצאני אתם כאשר אמרתי לכם׃
Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
צאני תשמענה את קולי ואני ידעתין ואחרי תלכנה׃
Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
ואני אתן להן חיי עולמים ולא תאבדנה לנצח ואיש לא יחטף אתהן מידי׃
A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.
האב אשר נתנן לי גדול הוא על כל ואיש לא יחטף אתהן מיד האב׃
Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
אני ואבי אחד אנחנו׃
Já a Otec jedno jsme.
אז ירימו היהודים כפעם בפעם אבנים לסקלו׃
Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
ויען אתם ישוע מעשים טובים רבים הראיתי אתכם מאת אבי על אי זה מן המעשים ההם תסקלני׃
Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
ויענו היהודים אתו לאמר על מעשה טוב לא נסקל אתך כי אם על גדפך את אלהים ועל כי אדם אתה ותעש את עצמך לאלהים׃
Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
ויען אתם ישוע הלא כתוב בתורתכם אני אמרתי אלהים אתם׃
Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
הן קרא שם אלהים לאלה אשר היה דבר האלהים אליהם והכתוב לא יופר׃
Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
ואיך תאמרו על אשר קדשו האב ושלחו לעולם מגדף אתה יען אמרתי בן אלהים אני׃
Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
אם לא אעשה את מעשי אבי אל תאמינו לי׃
Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
ואם עשיתי ולא תאמינו לי האמינו נא למעשי למען תדעו ותאמינו כי בי האב ואני בו׃
Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
אז ישובו ויבקשו לתפשו וימלט מידם׃
Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
וילך וישב אל עבר הירדן אל המקום אשר הטביל שם יוחנן בתחלה וישב שם׃
I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
ויבאו אליו רבים ויאמרו הנה יוחנן לא עשה אות אבל כל אשר דבר יוחנן על האיש הזה אמת היה׃
I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
ויאמינו בו רבים במקום ההוא׃
A mnozí tam uvěřili v něho.