Matthew 27

Men da det var blevet Morgen, holdt alle Ypperstepræsterne og Folkets Ældste Råd imod Jesus for at aflive ham.

A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.

Og de bandt ham og førte ham bort og overgave ham til Landshøvdingen Pontius Pilatus.

I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.

Da nu Judas, som forrådte ham, så, at han var bleven domfældt, fortrød han det og bragte de tredive Sølvpenge tilbage til Ypperstepræsterne og de Ældste og sagde:

Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,

"Jeg har syndet, idet jeg forrådte uskyldigt Blod." Men de sagde: "Hvad kommer det os ved? se du dertil."

Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.

Og han kastede Sølvpengene ind i Templet, veg bort og gik hen og hængte sig.

A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.

Men Ypperstepræsterne toge Sølvpengene og sagde: "Det er ikke tilladt at lægge dem til Tempelskatten; thi det er Blodpenge."

A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.

Men efter at have holdt Råd købte de Pottemagermarken derfor til Gravsted for de fremmede.

A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.

Derfor blev den Mark kaldt Blodmarken indtil den Dag i Dag.

Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.

Da opfyldtes det, som er talt ved Profeten Jeremias, som siger: "Og de toge de tredive Sølvpenge, Prisen for den vurderede, hvem de vurderede for Israels Børn,

A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,

og de gav dem for Pottemagermarken, som Herren befalede mig."

A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.

Men Jesus blev stillet for Landshøvdingen, og Landshøvdingen spurgte ham og sagde: "Er du Jødernes Konge?" Men Jesus sagde til ham: "Du siger det."

Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.

Og da han blev anklaget af Ypperstepræsterne og de Ældste, svarede han intet.

A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.

Da siger Pilatus til ham: "Hører du ikke, hvor meget de vidne imod dig?"

Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?

Og han svarede ham end ikke på et eneste Ord, så at Landshøvdingen undrede sig såre.

Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.

Men på Højtiden plejede Landshøvdingen at løslade Mængden een Fange, hvilken de vilde.

Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.

Og de havde dengang en berygtet Fange, som hed Barabbas.

I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.

Da de vare forsamlede, sagde Pilatus derfor til dem: "Hvem ville I, at jeg skal løslade eder: Barabbas eller Jesus, som kaldes Kristus?"

Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?

Thi han vidste, at det var af Avind, de havde overgivet ham.

Neboť věděl, že jej z závisti vydali.

Men medens han sad på Dommersædet, sendte hans Hustru Bud til ham og sagde: "Befat dig ikke med denne retfærdige; thi jeg har lidt meget i Dag i en Drøm før hans Skyld."

A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.

Men Ypperstepræsterne og de Ældste overtalte Skarerne til, at de skulde begære Barabbas, men ihjelslå Jesus.

Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.

Og Landshøvdingen svarede og sagde til dem: "Hvilken af de to ville I, at jeg skal løslade eder?" Men de sagde: "Barabas."

I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.

Pilatus siger til dem: "Hvad skal jeg da gøre med Jesus, som kaldes Kristus?" De sige alle: "Lad ham blive korsfæstet!"

Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.

Men Landshøvdingen sagde: "Hvad ondt har han da gjort?" Men de råbte end mere og sagde: "Lad ham blive korsfæstet!"

Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.

Men da Pilatus så, at han intet udrettede, men at der blev større Larm, tog han Vand og toede sine Hænder i Mængdens Påsyn og sagde: "Jeg er uskyldig i denne retfærdiges Blod; ser I dertil!"

A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.

Og hele Folket svarede og sagde: "Hans Blod komme over os og over vore Børn!"

A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.

Da løslod han dem Barabbas; men Jesus lod han hudstryge og gav ham hen til at korsfæstes.

Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.

Da toge Landshøvdingens Stridsmænd Jesus med sig ind i Borgen og samlede hele Vagtafdelingen omkring ham.

Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.

Og de afklædte ham og kastede en Skarlagens Kappe om ham.

A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.

Og de flettede en Krone af Torne og satte den på hans Hoved og gave ham et Rør i hans højre Hånd; og de faldt på Knæ for ham og spottede ham og sagde: "Hil være dig, du Jødernes Konge!"

A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.

Og de spyttede på ham og toge Røret og sloge ham på Hovedet.

A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.

Og da de havde spottet ham, toge de Kappen af ham og iførte ham hans egne Klæder og førte ham hen for at korsfæste ham.

A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.

Men medens de gik derud, traf de en Mand fra Kyrene, ved Navn Simon; ham tvang de til at bære hans Kors.

A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.

Og da de kom til et Sted, som kaldes Golgatha, det er udlagt: "Hovedskalsted",

I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,

gave de ham Eddike at drikke blandet med Galde og da han smagte det, vilde han ikke drikke.

Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.

Men da de havde korsfæstet ham, delte de hans Klæder imellem sig ved Lodkastning, for at det skulde opfyldes, som er sagt af Profeten: "De delte mine Klæder imellem sig og kastede Lod om mit Klædebon."

Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.

Og de sade der og holdt Vagt over ham.

A sedíce, ostříhali ho tu.

Og oven over hans Hoved satte de Beskyldningen imod ham skreven således: "Dette er Jesus, Jødernes Konge."

I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.

Da bliver der korsfæstet to Røvere sammen med ham, en ved den højre og en ved den venstre Side,

I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.

Og de, som gik forbi, spottede ham, idet de rystede på deres Hoveder og sagde:

Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,

"Du, som nedbryder Templet og bygger det op i tre Dage, frels dig selv; er du Guds Søn, da stig ned af Korset!"

A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.

"Ligeså spottede Ypperstepræsterne tillige med de skriftkloge og de Ældste og sagde:

Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:

"Andre har han frelst, sig selv kan han ikke frelse; er han Israels Konge, så lad ham nu stige ned af Korset, så ville vi tro på ham.

Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.

Han har sat sin Lid til Gud;han fri ham nu, om han har Behag i ham; thi han har sagt: Jeg er Guds Søn."

Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.

Og på samme Måde hånede også Røverne ham, som vare korsfæstede med ham.

Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.

Men fra den sjette Time blev der Mørke over hele Landet indtil den niende Time.

Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.

Og ved den niende Time råbte Jesus med høj Røst og sagde: "Eli! Eli! Lama Sabaktani?" det er: "Min Gud! min Gud! hvorfor har du forladt mig?"

A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

Men nogle af dem, som stode der og hørte det, sagde: "Han kalder på Elias."

A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.

Og straks løb en af dem hen og tog en Svamp og fyldte den med Eddike og stak den på et Rør og gav ham at drikke.

A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.

Men de andre sagde: "Holdt! lader os se, om Elias kommer for at frelse ham."

Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.

Men Jesus råbte atter med høj Røst og opgav Ånden.

Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.

Og se, Forhænget i Templet splittedes i to Stykker, fra øverst til nederst; og Jorden skjalv, og Klipperne revnede,

A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

og Gravene åbnedes; og mange af de hensovede helliges legemer bleve oprejste,

A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.

og de gik ud af Gravene efter hans Opstandelse og kom ind i den hellige Stad og viste sig for mange.

A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.

Men da Høvedsmanden og de, som tillige med, ham holdt Vagt over Jesus, så Jordskælvet, og hvad der skete, frygtede de såre og sagde: "Sandelig, denne var Guds Søn."

Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

Men der var mange Kvinder der, som så til i Frastand, hvilke havde fulgt Jesus fra Galilæa og tjent ham.

Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,

Iblandt dem vare Maria Magdalene og Maria, Jakobs og Josefs Moder, og Zebedæus's Sønners Moder.

Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.

Men da det var blevet Aften, kom en rig Mand fra Arimathæa, ved Navn Josef, som også selv var bleven Jesu Discipel.

A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.

Han gik til Pilatus og bad om Jesu Legeme. Da befalede Pilatus, at det skulde udleveres.

Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.

Og Josef tog Legemet og svøbte det i et rent, fint Linklæde

A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,

og lagde det i sin nye Grav, som han havde ladet hugge i Klippen, og væltede en stor Sten for Indgangen til Graven og gik bort.

A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.

Men Maria Magdalene og den anden Maria vare der, og de sade lige over for Graven.

A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.

Men den næste Dag, som var Dagen efter Beredelsesdagen, forsamlede Ypperstepræsterne og Farisæerne sig hos Pilatus

Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,

og sagde: "Herre! vi ere komne i Hu, at denne Forfører sagde, medens han endnu levede: Tre Dage efter bliver jeg oprejst.

Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.

Befal derfor, at Graven skal sikkert bevogtes indtil den tredje Dag, for at ikke hans Disciple skulle komme og stjæle ham og sige til Folket: "Han er oprejst fra de døde; og da vil den sidste Forførelse blive værre end den første,"

Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.

Pilatus sagde til dem: "Der have I en Vagt; går hen og bevogter den sikkert, som I bedst vide!"

Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.

Og de gik hen og bevogtede Graven sikkert med Vagten efter at have sat Segl for Stenen.

A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.