Ephesians 5

Vorder derfor Guds Efterlignere som elskede Børn,

Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.

og vandrer i Kærlighed, ligesom også Kristus elskede os og gav sig selv hen for os som en Gave og et Slagtoffer, Gud til en velbehagelig Lugt.

A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.

Men Utugt og al Urenhed eller Havesyge bør end ikke nævnes iblandt eder, som det sømmer sig for hellige,

Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,

ej heller ublu Væsen eller dårlig Snak eller letfærdig Skæmt, hvilket er utilbørligt, men hellere Taksigelse.

A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.

Thi dette vide og erkende I, at ingen utugtig eller uren eller havesyg, hvilket er en Afgudsdyrker, har Arv i Kristi og Guds Rige.

Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.

Ingen bedrage eder med tomme Ord; thi for disse Ting kommer Guds Vrede over Genstridighedens Børn.

Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.

Derfor, bliver ikke meddelagtige med dem!

Nebývejtež tedy účastníci jejich.

Thi I vare forhen Mørke, men nu ere I Lys i Herren; vandrer som Lysets Børn;

Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,

(Lysets Frugt viser sig jo i al Godhed og Retfærdighed og Sandhed,)

(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)

så I prøve, hvad der er velbehageligt for Herren.

O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.

Og haver ikke Samfund med Mørkets ufrugtbare Gerninger. Men revser dem hellere;

A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.

thi hvad der lønligt bedrives af dem, er skammeligt endog at sige;

Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.

men alt dette bliver åbenbaret, når det revses af Lyset. Thi alt det, som bliver åbenbaret, er Lys.

Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.

Derfor hedder det: "Vågn op, du, som sover, og stå op fra de døde, og Kristus skal lyse for dig!"

Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.

Ser derfor nøje til, hvorledes I vandre, ikke som uvise, men som vise,

Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,

så I købe den belejlige Tid, efterdi Dagene ere onde.

Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.

Derfor bliver ikke uforstandige, men skønner, hvad Herrens Villie er.

Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.

Og drikker eder ikke drukne i Vin, i hvilket der er Ryggesløshed, men lader eder fylde med Ånden,

A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,

så I tale hverandre til med Salmer og Lovsange og åndelige Viser og synge og spille i eders Hjerte for Herren

Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,

og altid sige Gud og Faderen Tak for alle Ting i vor Herres Jesu Kristi Navn

Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,

og underordne eder under hverandre i Kristi Frygt;

Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.

Hustruerne skulle underordne sig under deres egne Mænd, som under Herren;

Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.

thi en Mand er sin Hustrus Hoved, ligesom også Kristus er Menighedens Hoved. Han er sit Legemes Frelser.

Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.

Dog, ligesom Menigheden underordner sig under Kristus, således skulle også Hustruerne underordne sig under deres Mænd i alle Ting.

A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.

I Mænd! elsker eders Hustruer, ligesom også Kristus elskede Menigheden og hengav sig selv for den,

Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,

for at han kunde hellige den, idet han rensede den ved Vandbadet med et Ord,

Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,

for at han selv kunde fremstille Menigheden for sig som herlig, uden Plet eller Rynke eller noget deslige, men for at den måtte være hellig og ulastelig.

Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.

Således ere Mændene skyldige at elske deres egne Hustruer som deres egne Legemer; den,som elsker sin egen Hustru, elsker sig selv.

Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.

Ingen har jo nogen Sinde hadet sit eget Kød, men han nærer og plejer det, ligesom også Kristus Menigheden.

Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.

Thi vi ere Lemmer på hans Legeme.

Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.

Derfor skal et Menneske forlade sin Fader og Moder og holde fast ved sin Hustru, og de to skulle være eet Kød.

A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.

Denne Hemmelighed er stor - jeg sigter nemlig til Kristus og til Menigheden.

Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.

Dog, også I skulle elske hver især sin egen Hustru som sig selv; men Hustruen have Ærefrygt for Manden!

Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.