Job 20

Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Y RESPONDIÓ Sophar Naamathita, y dijo:
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
Por cierto mis pensamientos me hacen responder, Y por tanto me apresuro.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
La reprensión de mi censura he oído, Y háceme responder el espíritu de mi inteligencia.
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
¿No sabes esto que fué siempre, Desde el tiempo que fué puesto el hombre sobre la tierra,
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
Que la alegría de los impíos es breve, Y el gozo del hipócrita por un momento?
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Si subiere su altivez hasta el cielo, Y su cabeza tocare en las nubes,
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
Con su estiércol perecerá para siempre: Los que le hubieren visto, dirán: ¿Qué es de él?
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Como sueño volará, y no será hallado: Y disiparáse como visión nocturna.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
El ojo que le habrá visto, nunca más le verá; Ni su lugar le echará más de ver.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
Sus hijos pobres andarán rogando; Y sus manos tornarán lo que él robó.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
Sus huesos están llenos de sus mocedades, Y con él serán sepultados en el polvo.
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Si el mal se endulzó en su boca, Si lo ocultaba debajo de su lengua;
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
Si le parecía bien, y no lo dejaba, Mas antes lo detenía entre su paladar;
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
Su comida se mudará en sus entrañas, Hiel de áspides será dentro de él.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
Devoró riquezas, mas vomitarálas; De su vientre las sacará Dios.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
Veneno de áspides chupará; Matarálo lengua de víbora.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
No verá los arroyos, los ríos, Los torrentes de miel y de manteca.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
Restituirá el trabajo conforme á la hacienda que tomó; Y no tragará, ni gozará.
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Por cuanto quebrantó y desamparó á los pobres, Robó casas, y no las edificó;
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
Por tanto, no sentirá él sosiego en su vientre, Ni salvará nada de lo que codiciaba.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
No quedó nada que no comiese: Por tanto su bien no será durable.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Cuando fuere lleno su bastimento, tendrá angustia: Las manos todas de los malvados vendrán sobre él.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
Cuando se pusiere á henchir su vientre, Dios enviará sobre él el furor de su ira, Y harála llover sobre él y sobre su comida.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
Huirá de las armas de hierro, Y el arco de acero le atravesará.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
Desenvainará y sacará saeta de su aljaba, Y relumbrante pasará por su hiel: Sobre él vendrán terrores.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
Todas tinieblas están guardadas para sus secretos: Fuego no soplado lo devorará; Su sucesor será quebrantado en su tienda.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Los cielos descubrirán su iniquidad, Y la tierra se levantará contra él.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
Los renuevos de su casa serán trasportados; Serán derramados en el día de su furor.
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Ésta es la parte que Dios apareja al hombre impío, Y la heredad que Dios le señala por su palabra.