Proverbs 13

Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Il figliuol savio ascolta l’istruzione di suo padre, ma il beffardo non ascolta rimproveri.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Per il frutto delle sue labbra uno gode del bene, ma il desiderio dei perfidi è la violenza.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Chi custodisce la sua bocca preserva la propria vita; chi apre troppo le labbra va incontro alla rovina.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
L’anima del pigro desidera, e non ha nulla, ma l’anima dei diligenti sarà soddisfatta appieno.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Il giusto odia la menzogna, ma l’empio getta sugli altri vituperio ed onta.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
La giustizia protegge l’uomo che cammina nella integrità, ma l’empietà atterra il peccatore.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
C’è chi fa il ricco e non ha nulla; c’è chi fa il povero e ha di gran beni.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
La ricchezza d’un uomo serve come riscatto della sua vita, ma il povero non ode mai minacce.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
La luce dei giusti è gaia, ma la lampada degli empi si spegne.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Dall’orgoglio non vien che contesa, ma la sapienza è con chi dà retta ai consigli.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
La ricchezza male acquistata va scemando, ma chi accumula a poco a poco l’aumenta.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
La speranza differita fa languire il cuore, ma il desiderio adempiuto è un albero di vita.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Chi sprezza la parola si costituisce, di fronte ad essa, debitore, ma chi rispetta il comandamento sarà ricompensato.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
L’insegnamento del savio è una fonte di vita per schivare le insidie della morte.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Buon senno procura favore, ma il procedere dei perfidi è duro.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Ogni uomo accorto agisce con conoscenza, ma l’insensato fa sfoggio di follia.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Il messo malvagio cade in sciagure, ma l’ambasciatore fedele reca guarigione.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Miseria e vergogna a chi rigetta la correzione, ma chi dà retta alla riprensione è onorato.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Il desiderio adempiuto è dolce all’anima, ma agl’insensati fa orrore l’evitare il male.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Chi va coi savi diventa savio, ma il compagno degl’insensati diventa cattivo.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Il male perseguita i peccatori ma il giusto è ricompensato col bene.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
L’uomo buono lascia una eredità ai figli de’ suoi figli, ma la ricchezza del peccatore è riserbata al giusto.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Il campo lavorato dal povero dà cibo in abbondanza, ma v’è chi perisce per mancanza di equità.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Chi risparmia la verga odia il suo figliuolo, ma chi l’ama, lo corregge per tempo.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Il giusto ha di che mangiare a sazietà, ma il ventre degli empi manca di cibo.