Ephesians 5

Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
Estu do imitantoj de Dio, kiel infanoj amataj;
A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
kaj iradu en amo, kiel Kristo nin amis kaj sin donis pro ni, donaĵon kaj oferaĵon al Dio por agrabla odoraĵo.
Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
Sed malĉasteco kaj ĉia malpureco kaj avideco ne eĉ estu nomataj inter vi, kiel decas por sanktuloj;
A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
nek ia hontindaĵo, nek sensenca parolado, nek tro libera babilado, kiuj ne konvenas; sed prefere dankesprimo.
Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
Ĉar vi ja scias, ke ĉiu malĉastulo kaj malpurulo kaj avidulo, kiu estas idolano, havas nenian heredon en la regno de Kristo kaj Dio.
Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
Neniu vin trompu per vantaj vortoj; ĉar pro tiuj aferoj venas sur la infanojn de malobeo la kolero de Dio.
Nebývejtež tedy účastníci jejich.
Ne estu do partoprenantoj kun ili;
Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
ĉar iam vi estis mallumo, sed jam vi estas lumo en la Sinjoro; iru kiel infanoj de lumo
(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)
(ĉar la frukto de la lumo estas en ĉia boneco kaj justeco kaj vero),
O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
provante, kio bone plaĉas al la Sinjoro;
A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
kaj ne partoprenu kun la senfruktaj faroj de mallumo, sed prefere refutu ilin;
Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
ĉar estas hontinde eĉ paroli pri tio, kion ili faras sekrete.
Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
Sed ĉio, kio estas refutata, estas elmontrata per la lumo, ĉar ĉio elmontrata estas lumo.
Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
Tial estas dirite: Vekiĝu, dormanto, kaj releviĝu el la mortintoj, kaj Kristo al vi lumos.
Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
Zorgu do, ke vi atente iradu, ne kiel malsaĝaj, sed kiel saĝaj;
Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
elaĉetante la tempon, ĉar malbonaj estas la tagoj.
Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
Ne estu do senprudentaj, sed komprenu, kio estas la volo de la Sinjoro.
A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
Kaj ne ebriiĝu per vino, en kio estas diboĉo, sed pleniĝu per la Spirito;
Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
parolante unu al alia per psalmoj kaj himnoj kaj kantoj spiritaj, kantante kaj psalmante en viaj koroj al la Sinjoro,
Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
dankante Dion, la Patron, ĉiam pro ĉio en la nomo de nia Sinjoro Jesuo Kristo;
Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
submetiĝante unu al alia en la timo al Kristo.
Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
Edzinoj, submetiĝu al viaj edzoj tiel same, kiel al la Sinjoro.
Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
Ĉar edzo estas kapo de edzino, kiel ankaŭ Kristo estas kapo de la eklezio; kaj li estas la savanto de la korpo.
A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
Sed kiel la eklezio sin submetas al Kristo, tiel ankaŭ edzinoj al edzoj en ĉio.
Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
Edzoj, amu viajn edzinojn, kiel Kristo amis la eklezion kaj pro ĝi sin donis,
Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
por ke li sanktigu ĝin per akvolavo, kun la vorto,
Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
por ke li starigu ĝin antaŭ si glora eklezio, ne havanta makulon, nek malglataĵon, nek ion tian, sed por ke ĝi estu sankta kaj sendifekta.
Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
Tiel same devas edzoj ami siajn edzinojn kiel siajn proprajn korpojn. Kiu amas sian edzinon, tiu amas sin mem;
Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
ĉar oni neniam malamas sian propran karnon, sed nutras kaj prizorgas ĝin, kiel ankaŭ la Sinjoro la eklezion;
Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
ĉar ni estas membroj de lia korpo.
A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
Tial viro forlasos sian patron kaj sian patrinon, kaj aliĝos al sia edzino, kaj ili du estos unu karno.
Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
Ĉi tiu mistero estas granda, sed mi parolas pri Kristo kaj la eklezio.
Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
Tamen ankaŭ ĉiu el vi individue amu sian edzinon, kiel sin mem; kaj la edzino timu sian edzon.