Job 19

Tedy odpověděv Job, řekl:
Så tog Job til Orde og svarede:
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
"Hvor længe vil I krænke min Sjæl og slå mig sønder med Ord?
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
I håner mig nu for tiende Gang, mishandler mig uden Skam.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
Har jeg da virkelig fejlet, hænger der Fejl ved mig?
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
Eller gør I jer store imod mig og revser mig ved at smæde?
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
Så vid da, at Gud har bøjet min Ret, omspændt mig med sit Net.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
Se, jeg skriger: Vold! men får ikke Svar, råber om Hjælp, der er ingen Ret.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Han spærred min Vej, jeg kom ikke frem, han hylled mine Stier i Mørke;
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
han klædte mig af for min Ære, berøved mit Hoved Kronen,
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
brød mig ned overalt, så jeg må bort, oprykked mit Håb som Træet;
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
hans Vrede blussede mod mig, han regner mig for sin Fjende;
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
samlede rykker hans Flokke frem og bryder sig Vej imod mig, de lejrer sig om mit Telt.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
Mine Brødre har fjernet sig fra mig, Venner er fremmede for mig,
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
mine nærmeste og Hendinge holder sig fra mig, de, der er i mit Hus, har glemt mig;
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
mine Piger regner mig for en fremmed, vildfremmed er jeg i deres Øjne;
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
ej svarer min Træl, når jeg kalder, jeg må trygle ham med min Mund;
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
ved min Ånde væmmes min Hustru, mine egne Brødre er jeg en Stank;
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
selv Drenge agter mig ringe, når jeg reljser mig, taler de mod mig;
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
Standsfælleræmmes til Hobe ved mig, de, jeg elskede, vender sig mod mig.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
Benene hænger fast ved min Hud, med Kødet i Tænderne slap jeg bort.
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
Nåde, mine Venner, Nåde, thi Guds Hånd har rørt mig!
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Hvi forfølger og I mig som Gud og mættes ej af mit Kød?
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Ak, gid mine Ord blev skrevet op, blev tegnet op i en Bog,
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
med Griffel af Jern, med Bly indristet i Hlippen for evigt!
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
Men jeg ved, at min Løser lever, over Støvet vil en Forsvarer stå frem.
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
Når min sønderslidte Hud er borte, skal jeg ud fra mit Kød skue Gud,
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
hvem jeg skal se på min Side; ham skal mine Øjne se, ingen fremmed! Mine Nyrer forgår i mit Indre!
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
Når I siger: "Hor vi skal forfølge ham, Sagens Rod vil vi udfinde hos ham!"
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
så tag jer i Vare for Sværdet; thi Vrede rammer de lovløse, at I skal kende, der kommer en Dom!