Matthew 27

A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.

А на сутринта всичките главни свещеници и народни старейшини се съвещаваха против Иисус, за да Го убият.

I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.

И като Го вързаха, Го заведоха и Го предадоха на управителя Пилат Понтийски.

Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,

Тогава Юда, който Го беше предал, като видя, че беше осъден, се разкая и върна тридесетте сребърника на главните свещеници и старейшините и каза:

Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.

Съгреших, че предадох невинна кръв. А те казаха: На нас какво ни е от това? Ти гледай.

A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.

И като хвърли сребърниците в храма, излезе и отиде, и се обеси.

A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.

А главните свещеници взеха сребърниците и казаха: Не е позволено да ги слагаме в касата на храма, понеже са цена на кръв.

A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.

И като се съветваха, купиха с тях грънчаревата нива, в която да се погребват чужденци.

Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.

Затова онази нива е наречена и до днес Кръвна нива.

A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,

Тогава се изпълни говореното чрез пророк Еремия, който казва: ?И взеха тридесетте сребърника, цената на Оценения, когото оцениха израилевите синове,

A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.

и ги дадоха за грънчаревата нива, както ми заповяда Господ.“

Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.

А Иисус застана пред управителя. И управителят Го попита, като каза: Ти юдейският Цар ли си? А Иисус му каза: Ти казваш.

A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.

И когато Го обвиняваха главните свещеници и старейшините, нищо не отговаряше.

Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?

Тогава Пилат Му каза: Не чуваш ли за колко неща свидетелстват против Теб?

Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.

Но Той не му отговори на нито едно нещо, така че управителят се чудеше много.

Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.

А на всеки празник управителят имаше обичай да пуска на множеството един от затворниците, когото биха поискали.

I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.

А тогава имаха един прочут затворник на име Варава.

Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?

И така, когато се бяха събрали, Пилат им каза: Кого искате да ви пусна: Варава ли, или Иисус, наричан Христос?

Neboť věděl, že jej z závisti vydali.

Понеже знаеше, че от завист Го предаваха.

A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.

При това, като седеше на съдийския престол, жена му изпрати до него да кажат: Нямай нищо с този Праведник, защото днес много пострадах насън поради Него.

Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.

А главните свещеници и старейшините убедиха множествата да изпросят Варава, а Иисус да убият.

I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.

Управителят в отговор им каза: Кого от двамата искате да ви пусна? И те казаха: Варава.

Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.

Пилат им каза: Тогава какво да правя с Иисус, наричан Христос? Те всички казаха: Разпъни Го!

Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.

А той каза: Че какво зло е сторил? А те още повече закрещяха, казвайки: Разпъни Го!

A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.

И така, Пилат, като видя, че никак не помага, а напротив, че се повдига размирие, взе вода, уми си ръцете пред множеството и каза: Аз съм невинен за кръвта на този Праведник. Вие гледайте.

A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.

А целият народ в отговор каза: Кръвта Му да бъде на нас и на децата ни!

Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.

Тогава той им пусна Варава, а Иисус би и Го предаде да бъде разпънат.

Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.

После войниците на управителя заведоха Иисус в преторията и събраха около Него цялата дружина.

A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.

И като Го съблякоха, Го облякоха в пурпурна мантия.

A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.

И сплетоха венец от тръни, който наложиха на главата Му, и сложиха тръстика в дясната Му ръка; и като коленичиха пред Него, Му се подиграваха и викаха: Привет, Царю юдейски!

A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.

И като Го заплюваха, взеха тръстиката и Го удряха по главата.

A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.

И след като Му се подиграха, Му съблякоха мантията и Го облякоха с Неговите дрехи, и Го заведоха да Го разпънат.

A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.

А на излизане намериха един киринеец на име Симон; него заставиха да носи кръста Му.

I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,

И като стигнаха на едно място, наречено Голгота, което значи Лобно място,

Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.

Му дадоха да пие оцет, примесен с жлъчка; но Той, като вкуси, не прие да пие.

Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.

И след като Го разпънаха, си разделиха дрехите Му, като хвърлиха жребий.

A sedíce, ostříhali ho tu.

И седнаха там да Го пазят.

I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.

И поставиха над главата Му обвинението Му, написано така: Този е Иисус, юдейският Цар.

I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.

Заедно с Него бяха разпънати и двама разбойници – един отдясно и един отляво.

Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,

А минаващите оттам Го хулеха, като клатеха глави и говореха:

A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.

Ти, който разоряваш храма и за три дни пак го съграждаш, спаси Себе Си. Ако си Божи Син, слез от кръста.

Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:

Подобно и главните свещеници с книжниците и старейшините Му се подиграваха, казвайки:

Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.

Други е избавил, а пък Себе Си не може да избави! Той е израилевият Цар! Нека слезе сега от кръста и ще повярваме в Него.

Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.

Упова се на Бога; нека Го избави сега, ако Му е угоден; понеже каза: Божи Син съм.

Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.

Със същия укор Го ругаеха и разпънатите с Него разбойници.

Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.

А от шестия час тъмнина покриваше цялата земя до деветия час.

A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

А около деветия час Иисус извика със силен глас и каза: Или, Или, лама савахтани? — тоест: Боже Мой, Боже Мой, защо си Ме оставил?

A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.

Някои от стоящите там, като чуха това, казаха: Той вика Илия.

A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.

И веднага един от тях се затича, взе гъба, натопи я в оцет и като я надяна на тръстика, Му даде да пие.

Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.

А другите казваха: Остави! Да видим дали ще дойде Илия да Го избави.

Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.

А Иисус, като извика пак със силен глас, предаде дух.

A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

И ето, завесата на храма се раздра на две от горе до долу, земята се разтресе, скалите се разпукаха,

A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.

гробовете се разтвориха и много тела на починали светии бяха възкресени,

A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.

които, като излязоха от гробовете след Неговото възкресение, влязоха в светия град и се явиха на мнозина.

Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

А стотникът и онези, които заедно с него пазеха Иисус, като видяха земетресението и това, което стана, много се уплашиха и казаха: Наистина Този беше Син на Бога!

Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,

Там бяха още и гледаха отдалеч много жени, които бяха следвали Иисус от Галилея и Му служеха;

Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.

сред тях бяха Мария Магдалена и Мария, майката на Яков и на Йосия, и майката на Зеведеевите синове.

A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.

А когато се свечери, дойде един богаташ от Ариматея на име Йосиф, който също беше ученик на Иисус.

Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.

Той дойде при Пилат и поиска тялото на Иисус. Тогава Пилат заповяда да му се даде.

A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,

Йосиф, като взе тялото, Го обви с чиста плащаница

A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.

и Го положи в своя нов гроб, който беше изсякъл в скалата; и търколи голям камък на входа на гроба и си отиде.

A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.

А там бяха Мария Магдалена и другата Мария, които седяха срещу гроба.

Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,

И на следващия ден, който беше след деня на приготовлението, главните свещеници и фарисеите се събраха при Пилат и казаха:

Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.

Господарю, спомнихме си, че онзи измамник приживе каза: След три дни ще възкръсна.

Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.

Затова заповядай гробът да се пази здраво до третия ден, да не би учениците Му да дойдат и да Го откраднат, и да кажат на народа: Възкръсна от мъртвите. Така последната измама ще бъде по-лоша от първата.

Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.

Пилат им каза: Вземете стража. Идете и го пазете, както знаете.

A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.

И те отидоха и завардиха гроба, като запечатаха камъка и поставиха стражата.