Mark 10

A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.

И стана оттам, и дойде в юдейските области и местата отвъд Йордан. И при Него пак се стече народ; и Той пак ги поучаваше според обичая Си.

Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.

А някои фарисеи се приближиха и за да Го изпитат, Го попитаха: Позволено ли е на мъж да напусне жена си?

On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?

В отговор Той им каза: Какво ви е заповядал Мойсей?

Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.

А те казаха: Мойсей е позволил на мъжа да напише разводно писмо и да я напусне.

I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.

А Иисус им каза: Поради вашето коравосърдечие ви е написал той тази заповед;

Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.

но в началото на създанието Бог ги е направил мъжко и женско.

Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.

"Затова ще остави човек баща си и майка си и ще се привърже към жена си;

I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.

и двамата ще бъдат една плът"; така че не са вече двама, а една плът.

Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.

И така, онова, което Бог е съчетал, човек да не го разлъчва.

A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.

И в къщата учениците пак Го попитаха за това.

I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.

А Той им каза: Който напусне жена си и се ожени за друга, той прелюбодейства против нея.

A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.

И ако тя напусне мъжа си и се омъжи за друг, тя прелюбодейства.

Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.

Тогава доведоха при Него дечица, за да се докосне до тях; а учениците им се скараха.

To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.

Но Иисус, като видя това, възнегодува и им каза: Оставете дечицата да дойдат при Мен и не ги спирайте; защото на такива е Божието царство.

Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.

Истина ви казвам: който не приеме Божието царство като дете, той никак няма да влезе в него.

A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.

И Той ги прегърна и ги благослови, като положи ръцете Си на тях.

Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?

А когато излизаше на пътя, един се завтече, коленичи пред Него и Го попита: Учителю благи, какво да направя, за да наследя вечен живот?

I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

А Иисус му каза: Защо Ме наричаш благ? Никой не е благ, освен Един, Бог.

Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.

Знаеш заповедите: "Не убивай; не прелюбодействай; не кради; не лъжесвидетелствай; не увреждай; почитай баща си и майка си."

A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.

А той Му каза: Учителю, всичко това съм опазил от младостта си.

Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.

А Иисус, като го погледна, го възлюби и му каза: Едно не ти достига: иди, продай всичко, което имаш, и дай на бедните; и ще имаш съкровище на небето. И ела и Ме следвай.

On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.

Но той посърна от това слово и си отиде наскърбен, защото имаше много имот.

A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.

А Иисус се огледа наоколо и каза на учениците: Колко трудно ще влязат в Божието царство онези, които имат богатство!

Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.

А учениците се смаяха на Неговите думи. Но в отговор Иисус пак им каза: Деца, колко е трудно да влязат в Божието царство онези, които се уповават на богатството!

Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

По-лесно е камилата да мине през иглени уши, отколкото богат да влезе в Божието царство.

Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?

А те се зачудиха твърде много и Му казаха: Тогава кой може да се спаси?

A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.

Иисус ги погледна и каза: За хората това е невъзможно, но не и за Бога; защото за Бога всичко е възможно.

I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.

Петър започна да Му говори: Ето, ние оставихме всичко и Те последвахме.

Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,

Иисус каза: Истина ви казвам: няма човек, който да е оставил къща или братя, или сестри, или майка, или баща, или деца, или ниви заради Мен и заради благовестието,

Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.

и да не получи сега, в това време, сто пъти повече къщи и братя, и сестри, и майки, и деца, и ниви, заедно с гонения, а в идващия свят – вечен живот.

Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.

Обаче мнозина първи ще бъдат последни, а последните – първи.

Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,

А когато бяха на път, като отиваха към Ерусалим, Иисус вървеше пред тях, а те се чудеха. И онези, които Го следваха, бяха обзети от страх. И като събра пак дванадесетте, започна да им казва това, което щеше да Го сполети:

Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.

Ето, ние се изкачваме към Ерусалим и Човешкият Син ще бъде предаден на главните свещеници и на книжниците. И те ще Го осъдят на смърт и ще Го предадат на езичниците;

Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.

и ще Му се подиграят, ще Го бият, ще Го плюят и ще Го убият; и на третия ден ще възкръсне.

Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.

Тогава при Него се приближиха Яков и Йоан, Зеведеевите синове, и Му казаха: Учителю, желаем да ни направиш, каквото и да Ти поискаме.

On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?

А Той им каза: Какво желаете да ви направя?

I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.

Те Му казаха: Да ни дадеш да седнем – един от дясната Ти страна, а друг от лявата Ти страна в Твоята слава.

Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?

А Иисус им каза: Не знаете какво искате. Можете ли да пиете чашата, която Аз пия, или да се кръстите с кръщението, с което Аз се кръщавам?

A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,

Те Му казаха: Можем. А Иисус им каза: Чашата, която Аз пия, ще пиете; и с кръщението, с което Аз се кръщавам, ще се кръстите;

Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.

но да седнете от дясната Ми или от лявата Ми страна не е Мое да дам, а ще се даде на онези, за които е било приготвено.

A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.

А десетимата, като чуха това, започнаха да негодуват против Яков и Йоан.

Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.

Но Иисус ги повика и им каза: Вие знаете, че онези, които се считат за владетели на народите, господаруват над тях и големците им властват над тях.

Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.

Но между вас не е така; а който иска да стане велик между вас, нека ви бъде служител;

A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.

и който иска да бъде пръв между вас, нека бъде слуга на всичките.

Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.

Защото и Човешкият Син не дойде да Му служат, а да служи и да даде живота Си откуп за мнозина.

Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.

След това дойдоха в Ерихон. И когато Той излизаше от Ерихон с учениците Си и с едно голямо множество, Тимеевият син Вартимей, който беше сляп, седеше край пътя и просеше.

A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.

И когато чу, че това е Иисус Назарянинът, започна да вика, като казваше: Иисусе, Сине Давидов, смили се над мен!

I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.

И мнозина го мъмреха, за да млъкне; но той още повече викаше: Сине Давидов, смили се над мен!

Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.

И така, Иисус се спря и каза: Повикайте го. Повикаха слепия и му казаха: Дерзай, стани, вика те.

On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.

И той хвърли дрехата си и скочи, и дойде при Иисус.

I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.

А Иисус заговори и му каза: Какво искаш да ти направя? Слепият Му каза: Равуни, да прогледна!

Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.

А Иисус му каза: Иди си, твоята вяра те изцели. И той веднага прогледна и Го последва по пътя.