Luke 19

След това Иисус влезе в Ерихон и минаваше през града.

A všed Ježíš, bral se přes Jericho.

И ето, един човек на име Закхей, който беше началник на бирниците и беше богат,

A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

искаше да види Иисус кой е, но не можеше поради множеството, защото беше малък на ръст.

I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.

И се завтече напред и се покачи на една смокиня, за да Го види; защото щеше да мине през онзи път.

A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.

Иисус, като дойде на това място, погледна нагоре и му каза: Закхей, слез бързо, защото днес трябва да отседна у дома ти.

A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

И той побърза да слезе и Го прие с радост.

I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.

И като видяха това, всички негодуваха, казвайки: При грешен човек влезе да отседне.

A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.

А Закхей стана и каза на Господа: Господи, ето давам половината от имота си на бедните и ако някак съм ограбил някого несправедливо, му връщам четворно.

Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

И Иисус му каза: Днес стана спасение на този дом; защото и този е син на Авраам.

I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.

Понеже Човешкият Син дойде да потърси и да спаси изгубеното.

Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.

И като слушаха това, Той прибави и още една притча, защото беше близо до Ерусалим и защото те си мислеха, че Божието царство щеше веднага да се яви.

Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.

Затова каза: Някой си благородник отиде в далечна страна да получи за себе си царство и да се върне.

I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.

И като повика десет от слугите си, им даде десет мнаси; и им каза: Търгувайте, докато дойда.

I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.

Но неговите граждани го мразеха и изпратиха след него посланици да кажат: Ние не искаме този да царува над нас.

Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.

А като получи царството и се върна, заповяда да му повикат онези слуги, на които беше дал парите, за да узнае кой какво е припечелил чрез търгуване.

I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.

Дойде първият и каза: Господарю, твоята мнаса спечели десет мнаси.

I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.

И той му каза: Хубаво, добри слуго! Понеже се показа верен в твърде малкото, имай власт над десет града.

I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

Дойде и вторият и каза: Господарю, твоята мнаса принесе пет мнаси.

A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

И на него каза: Бъди и ти над пет града.

I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

Дойде и друг и каза: Господарю, ето твоята мнаса, която пазех скътана в кърпа,

A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

защото се боях от теб, понеже си строг човек: взимаш това, което не си положил, и жънеш, което не си посял.

Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

Господарят му каза: От устата ти ще те съдя, зли слуго. Знаел си, че съм строг човек, който взимам това, което не съм положил, и жъна, което не съм сял;

I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

тогава защо не вложи парите ми в банката, и аз, като си дойдех, щях да ги прибера с лихвата?

I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

И каза на присъстващите: Вземете от него мнасата и я дайте на този, който има десет мнаси!

I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

Казаха му: Господарю, той има вече десет мнаси!

I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

Казвам ви, че на всеки, който има, ще се даде; а от този, който няма, от него ще се отнеме и това, което има.

I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

А онези мои неприятели, които не искаха да царувам над тях, ги доведете тук и ги посечете пред мен.

Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

И като каза това, Иисус продължи напред, изкачвайки се за Ерусалим.

To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

И когато се приближи до Витфагия и Витания, до хълма, наречен Елеонски, изпрати двама от учениците, като им каза:

I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

Идете в селото, което е срещу вас, където, като влизате, ще намерите едно магаренце вързано, което никой човек не е възсядал; отвържете го и го докарайте.

Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

И ако някой ви попита: Защо го отвързвате? – кажете така: На Господа трябва.

A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

И изпратените отидоха и намериха както им беше казал.

Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

И като отвързаха магаренцето, стопаните му им рекоха: Защо отвързвате магаренцето?

A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

А те казаха: На Господа трябва.

A oni řekli: Pán ho potřebuje.

И го докараха при Иисус и като наметнаха дрехите си на магаренцето, качиха Иисус.

I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

И Той като минаваше, хората постилаха дрехите си по пътя.

A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

И когато вече се приближаваше до превала на Елеонския хълм, цялото множество ученици започнаха да се радват и със силен глас да славят Бога за всичките чудеса, които бяха видели, казвайки:

Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

Благословен Царят, който иде в Господното Име! Мир на небето и слава във висините!

Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

А някои от фарисеите сред множеството Му казаха: Учителю, смъмри учениците Си!

Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

И Той в отговор каза: Казвам ви, че ако тези млъкнат, то камъните ще извикат.

I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

И като се приближи и видя града, плака за него и каза:

A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

Да беше знаел ти, да, и ти, поне в този (твой) ден това, което служи за мира ти! Но сега това е скрито от очите ти.

Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.

Защото ще дойдат върху теб дни, когато твоите неприятели ще издигнат окопи около теб, ще те обсадят, ще те притеснят отвред

Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.

и ще сравнят със земята и теб, и децата ти в теб, и няма да оставят в теб камък върху камък; защото ти не позна времето, когато беше посетен.

A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

И като влезе в храма, започна да изпъжда онези, които продаваха, като им казваше:

A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,

Писано е: ?И домът Ми ще бъде молитвен дом“; а вие го направихте ?разбойнически вертеп“.

Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

И поучаваше всеки ден в храма. А главните свещеници, книжниците и народните първенци се стараеха да Го погубят,

I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.

но не намираха какво да направят, понеже целият народ се беше прилепил към Него да Го слуша.

A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.