Job 13

ecce omnia et vidit oculus meus et audivit auris mea et intellexi singula

Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.

secundum scientiam vestram et ego novi nec inferior vestri sum

Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.

sed tamen ad Omnipotentem loquar et disputare cum Deo cupio

Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.

prius vos ostendens fabricatores mendacii et cultores perversorum dogmatum

Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.

atque utinam taceretis ut putaremini esse sapientes

Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.

audite ergo correptiones meas et iudicium labiorum meorum adtendite

Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.

numquid Deus indiget vestro mendacio ut pro illo loquamini dolos

Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?

numquid faciem eius accipitis et pro Deo iudicare nitimini

Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?

aut placebit ei quem celare nihil potest aut decipietur ut homo vestris fraudulentiis

Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?

ipse vos arguet quoniam in abscondito faciem eius accipitis

V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.

statim ut se commoverit turbabit vos et terror eius inruet super vos

Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?

memoria vestra conparabitur cineri et redigentur in lutum cervices vestrae

Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.

tacete paulisper ut loquar quodcumque mihi mens suggesserit

Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.

quare lacero carnes meas dentibus meis et animam meam porto in manibus meis

Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?

etiam si occiderit me in ipso sperabo verumtamen vias meas in conspectu eius arguam

By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.

et ipse erit salvator meus non enim veniet in conspectu eius omnis hypocrita

Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.

audite sermonem meum et enigmata percipite auribus vestris

Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.

si fuero iudicatus scio quod iustus inveniar

Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.

quis est qui iudicetur mecum veniat quare tacens consumor

Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?

duo tantum ne facias mihi et tunc a facie tua non abscondar

Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:

manum tuam longe fac a me et formido tua non me terreat

Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.

et voca me et respondebo tibi aut certe loquar et tu responde mihi

Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.

quantas habeo iniquitates et peccata scelera mea et delicta ostende mihi

Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.

cur faciem tuam abscondis et arbitraris me inimicum tuum

Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?

contra folium quod vento rapitur ostendis potentiam tuam et stipulam siccam persequeris

Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?

scribis enim contra me amaritudines et consumere me vis peccatis adulescentiae meae

Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,

posuisti in nervo pedem meum et observasti omnes semitas meas et vestigia pedum meorum considerasti

A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;

qui quasi putredo consumendus sum et quasi vestimentum quod comeditur a tinea

Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.