Job 22

Και απεκριθη Ελιφας ο Θαιμανιτης και ειπε

A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

Δυναται ανθρωπος να ωφεληση τον Θεον, διοτι φρονιμος ων δυναται να ωφελη εαυτον;

Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?

Ειναι ευχαριστησις εις τον Παντοδυναμον, εαν ησαι δικαιος; η κερδος, εαν καθιστας αμεμπτους τας οδους σου;

Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?

Μηπως φοβουμενος σε θελει σε ελεγξει και θελει ελθει εις κρισιν μετα σου;

Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?

Η κακια σου δεν ειναι μεγαλη; και αι ανομιαι σου απειροι;

Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

Διοτι ελαβες ενεχυρον παρα του αδελφου σου αναιτιως και εστερησας τους γυμνους απο του ενδυματος αυτων.

Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.

Δεν εποτισας υδωρ τον διψωντα, και ηρνηθης αρτον εις τον πεινωντα.

Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.

Ο δε ισχυρος ανθρωπος απελαμβανε την γην και ο περιβλεπτος κατωκει εν αυτη.

Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.

Χηρας απεβαλες αβοηθητους, και οι βραχιονες των ορφανων συνετριβησαν υπο σου.

Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.

Δια τουτο παγιδες σε περιεκυκλωσαν, και φοβος αιφνιδιος σε ταραττει

A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,

και σκοτος, ωστε δεν βλεπεις και πλημμυρα υδατων σε σκεπαζει.

Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.

Δεν ειναι ο Θεος εν τοις υψηλοις του ουρανου; και θεωρησον το υψος των αστρων, ποσον υψηλα ειναι

Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.

Και συ λεγεις, Τι γνωριζει ο Θεος; δυναται να κρινη δια του γνοφου;

Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?

Νεφη αποκρυπτουσιν αυτον, και δεν βλεπει, και τον γυρον του ουρανου διαπορευεται.

Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.

Μηπως θελεις φυλαξει την παντοτεινην οδον, την οποιαν επατησαν οι ανομοι;

Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?

Οιτινες αφηρπασθησαν αωρως, και το θεμελιον αυτων κατεποντισε χειμαρρος

Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.

οιτινες ειπον προς τον Θεον, αποστηθι αφ ημων και τι θελει καμει ο Παντοδυναμος εις αυτους;

Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

Αλλ αυτος ενεπλησεν αγαθων τους οικους αυτων πλην μακραν απ εμου η βουλη των ασεβων.

On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).

Οι δικαιοι βλεπουσι και αγαλλονται και οι αθωοι μυκτηριζουσιν αυτους.

Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,

Η μεν περιουσια ημων δεν ηφανισθη, το υπολοιπον ομως αυτων κατατρωγει πυρ.

Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.

Οικειωθητι λοιπον μετ αυτου και εσο εν ειρηνη ουτω θελει ελθει καλον εις σε.

Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.

Δεχθητι λοιπον τον νομον εκ του στοματος αυτου, και βαλε τους λογους αυτου εν τη καρδια σου.

Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.

Εαν επιστρεψης προς τον Παντοδυναμου, θελεις ανοικοδομηθη, εκδιωξας την ανομιαν μακραν απο των σκηνων σου.

Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,

Και θελεις επισωρευσει το χρυσιον ως χωμα και το χρυσιον του Οφειρ ως τας πετρας των χειμαρρων.

Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.

Και ο Παντοδυναμος θελει εισθαι ο υπερασπιστης σου, και θελεις εχει πληθος αργυριου.

Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.

Διοτι τοτε θελεις ευφραινεσθε εις τον Παντοδυναμον, και θελεις υψωσει το προσωπον σου προς τον Θεον.

A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,

Θελεις δεηθη αυτου, και θελει σου εισακουσει, και θελεις αποδωσει τας ευχας σου.

Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.

Και ο, τι αποφασισης, θελει κατορθουσθαι εις σε και το φως θελει φεγγει επι τας οδους σου.

Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.

Οταν ταπεινωθη τις, τοτε θελεις ειπει, Ειναι υψωσις διοτι θελει σωσει τον κεκυφοτα τους οφθαλμους.

Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

Θελει σωσει και τον μη αθωον ναι, δια της καθαροτητος των χειρων σου θελει σωθη.

Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.