Proverbs 19

Dürüst yaşayan bir yoksul olmak, Yalancı bir akılsız olmaktan yeğdir.

Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

Bilgisiz heves işe yaramaz, Acelecilik insanı yanılgıya düşürür.

Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

İnsanın ahmaklığı yaşamını yıkar, Yine de içinden RAB’be öfkelenir.

Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

Zenginlik dost üstüne dost kazandırır. Oysa yoksulun dostu onu yüzüstü bırakır.

Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

Yalancı tanık cezasız kalmaz, Yalan soluyan kurtulamaz.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

Birçokları önemli kişinin gözüne girmek Ve eli açık olanın dostu olmak ister.

Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

Yoksulun akrabaları bile onu sevmezse, Dostlarının ondan uzak duracağı daha da kesindir. Ne kadar yalvarsa ona yaklaşmazlar.

Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

Sağduyulu olan canını sever, Aklı izleyen bolluğa kavuşur.

Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

Yalancı tanık cezasız kalmaz, Yalan soluyan yok olur.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

Akılsızın gösterişli bir yaşam sürmesi uygun değilse, Kölelerin önderlere egemen olması Hiç uygun değildir.

Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

Sağduyulu kişi sabırlıdır, Kusurları hoş görmesi ona onur kazandırır.

Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

Kralın öfkesi genç aslanın kükreyişine benzer, Lütfuysa otların üzerine düşen çiy gibidir.

Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

Akılsız çocuk babasının başına beladır, Dırdır eden kadın sürekli damlayan su gibidir.

Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

Ev ve servet babadan mirastır, Ama sağduyulu kadın RAB’bin armağanıdır.

Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

Tembellik insanı uyuşukluğa iter, Haylaz kişi de aç kalır.

Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

Tanrı buyruğuna uyan canını korur, Gitmesi gereken yolları umursamayan ölür.

Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

Yoksula acıyan kişi RAB’be ödünç vermiş olur, Yaptığı iyilik için RAB onu ödüllendirir.

Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

Henüz umut varken çocuğunu eğit, Onun yıkımına neden olma.

Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

Huysuz insan cezasını çekmelidir. Onu bir kere kurtarsan da, hep aynı şeyi yapman gerekir.

Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

Öğüde kulak ver, terbiyeyi kabul et ki, Ömrünün kalan kısmı boyunca bilge olasın.

Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

İnsan yüreğinde çok şey tasarlar, Ama gerçekleşen, RAB’bin amacıdır.

Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

İnsandan istenen vefadır, Yoksul olmak yalancı olmaktan yeğdir.

Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

RAB korkusu Doygun ve dertsiz bir yaşama kavuşturur.

Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

Tembel sahana daldırdığı elini Ağzına geri götürmek bile istemez.

Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

Alaycıyı döversen bön kişi ibret alır, Akıllı kişiyi azarlarsan bilgisine bilgi katar.

Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

Babasına saldıran, annesini kovan çocuk, Ailesinin utancı ve yüzkarasıdır.

Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

Oğlum, uyarılara kulağını tıkarsan, Bilgi kaynağı sözlerden saparsın.

Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

Niyeti bozuk tanık adaletle eğlenir, Kötülerin ağzı fesatla beslenir.

Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

Alaycılar için ceza, Akılsızların sırtı için kötek hazırdır.

Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.