Proverbs 17

E’ meglio un tozzo di pan secco con la pace, che una casa piena di carni con la discordia.

Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

Il servo sagace dominerà sul figlio che fa onta, e avrà parte all’eredità insieme coi fratelli.

Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

La coppella è per l’argento e il fornello per l’oro, ma chi prova i cuori è l’Eterno.

Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

Il malvagio dà ascolto alle labbra inique, e il bugiardo dà retta alla cattiva lingua.

Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

Chi beffa il povero oltraggia Colui che l’ha fatto; chi si rallegra dell’altrui sventura non rimarrà impunito.

Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

I figliuoli de’ figliuoli son la corona de’ vecchi, e i padri son la gloria dei loro figliuoli.

Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

Un parlar solenne non s’addice all’uomo da nulla; quanto meno s’addicono ad un principe labbra bugiarde!

Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

Il regalo è una pietra preziosa agli occhi di chi lo possiede; dovunque si volga, egli riesce.

Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

Chi copre i falli si procura amore, ma chi sempre vi torna su, disunisce gli amici migliori.

Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

Un rimprovero fa più impressione all’uomo intelligente, che cento percosse allo stolto.

Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

Il malvagio non cerca che ribellione, ma un messaggero crudele gli sarà mandato contro.

Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

Meglio imbattersi in un’orsa derubata dei suoi piccini, che in un insensato nella sua follia.

Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

Il male non si dipartirà dalla casa di chi rende il male per il bene.

Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

Cominciare una contesa è dar la stura all’acqua; perciò ritirati prima che la lite s’inasprisca.

Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

Chi assolve il reo e chi condanna il giusto sono ambedue in abominio all’Eterno.

Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

A che serve il danaro in mano allo stolto? ad acquistar saviezza?… Ma se non ha senno!

K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

L’amico ama in ogni tempo; è nato per essere un fratello nella distretta.

Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

L’uomo privo di senno dà la mano e fa sicurtà per altri davanti al suo prossimo.

Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

Chi ama le liti ama il peccato; chi alza troppo la sua porta, cerca la rovina.

Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

Chi ha il cuor falso non trova bene, e chi ha la lingua perversa cade nella sciagura.

Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

Chi genera uno stolto ne avrà cordoglio, e il padre dell’uomo da nulla non avrà gioia.

Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

Un cuore allegro è un buon rimedio, ma uno spirito abbattuto secca l’ossa.

Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

L’empio accetta regali di sottomano per pervertire le vie della giustizia.

Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

La sapienza sta dinanzi a chi ha intelligenza, ma gli occhi dello stolto vagano agli estremi confini della terra.

Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

Il figliuolo stolto è il cordoglio del padre e l’amarezza di colei che l’ha partorito.

K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

Non è bene condannare il giusto, foss’anche ad un’ammenda, né colpire i principi per la loro probità.

Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

Chi modera le sue parole possiede la scienza, e chi ha lo spirito calmo è un uomo prudente.

Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

Anche lo stolto, quando tace, passa per savio; chi tien chiuse le labbra è uomo intelligente.

Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.