Matthew 15

Da kommer der fra Jerusalem Farisæere og skriftkloge til Jesus og sige:

A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:

"Hvorfor overtræde dine Disciple de gamles Overlevering? thi de to ikke deres Hænder, når de holde Måltid."

Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.

Men han svarede og sagde til dem: "Hvorfor overtræde også I Guds Bud for eders Overleverings Skyld?

A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?

Thi Gud har påbudt og sagt: "Ær din Fader og Moder;" og: "Den, som hader Fader eller Moder, skal visselig dø."

Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

Men I sige: "Den, som siger til sin Fader eller sin Moder: "Det, hvormed du skulde være hjulpet af mig, skal være en Tempelgave," han skal ingenlunde ære sin Fader eller sin Moder."

Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.

Og I have ophævet Guds Lov for eders Overleverings Skyld.

A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.

I Hyklere! Rettelig profeterede Esajas om eder, da han sagde:

Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:

"Dette Folk ærer mig med Læberne; men deres Hjerte er langt borte fra mig.

Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.

Men de dyrke mig forgæves,idet de lære Lærdomme, som ere Menneskers Bud."

Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.

Og han kaldte Folkeskaren til sig og sagde til dem: "Hører og forstår!

A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.

Ikke det, som går ind i Munden, gør Mennesket urent, men det, som går ud af Munden, dette gør Mennesket urent."

Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.

Da kom hans Disciple hen og sagde til ham: "Ved du, at Farisæerne bleve forargede, da de hørte den Tale?"

Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?

Men han svarede og sagde: "Enhver Plantning, som min himmelske Fader ikke har plantet, skal oprykkes med Rode.

A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.

Lader dem fare, det er blinde Vejledere for blinde; men når en blind leder en blind, falde de begge i Graven."

Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.

Men Peter svarede og sagde til ham: "Forklar os Lignelsen!"

I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.

Og han sagde: "Ere også I endnu så uforstandige?

Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?

Forstår I endnu ikke, at alt, hvad der går ind i Munden, går i Bugen og føres ud ad den naturlige Vej?

Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?

Men det, som går ud af Munden, kommer ud fra Hjertet, og det gør Mennesket urent.

Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.

Thi ud fra Hjertet kommer der onde Tanker, Mord, Hor, Utugt, Tyverier, falske Vidnesbyrd, Forhånelser.

Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.

Det er disse Ting, som gøre Mennesket urent; men at spise med utoede Hænder gør ikke Mennesket urent."

Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.

Og Jesus gik bort derfra og drog til Tyrus's og Sidons Egne.

A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.

Og se, en kananæisk Kvinde kom fra disse Egne, råbte og sagde: "Herre, Davids Søn! forbarm dig over mig! min Datter plages ilde af en ond Ånd."

A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.

Men han svarede hende ikke et Ord. Da trådte hans Disciple til, bade ham og sagde: "Skil dig af med hende, thi hun råber efter os."

Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.

Men han svarede og sagde: "Jeg er ikke udsendt uden til de fortabte Får af Israels Hus."

On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

Men hun kom og kastede sig ned for ham og sagde: "Herre, hjælp mig!"

Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.

Men han svarede og sagde: "Det er ikke smukt at tage Børnenes Brød og kaste det for de små Hunde."

On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

Men hun sagde: "Jo, Herre! de små Hunde æde jo dog også af de Smuler, som falde fra deres Herrers Bord."

A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.

Da svarede Jesus og sagde til hende: "O Kvinde, din Tro er stor, dig ske, som du vil!" Og hendes Datter blev helbredt fra samme Time.

Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.

Og Jesus gik bort derfra og kom hen til Galilæas Sø, og han gik op på Bjerget og satte sig der.

A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.

Og store Skarer kom til ham og havde lamme, blinde, stumme, Krøblinge og mange andre med sig; og de lagde dem for hans Fødder, og han helbredte dem,

I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,

så at Skaren undrede sig, da de så, at stumme talte, Krøblinge bleve raske, lamme gik, og blinde så; og de priste Israels Gud.

Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.

Men Jesus kaldte sine Disciple til sig og sagde: "Jeg ynke s inderligt over Skaren; thi de have allerede tøvet hos mig tre Dage og have intet at spise; og lade dem gå fastende bort, vil jeg ikke, for at de ikke skulle vansmægte på Vejen."

Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.

Og hans Disciple sige til ham: "Hvorfra skulle vi få så mange Brød i en Ørken, at vi kunne mætte så mange Mennesker?"

I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?

Og Jesus siger til dem: "Hvor mange Brød have I?" Men de sagde: "Syv og nogle få Småfisk."

I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.

Og han bød Skaren at sætte sig ned på Jorden

I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.

og tog de syv Brød og Fiskene, takkede, brød dem og gav Disciplene dem, og Disciplene gave dem til Skarerne.

A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.

Og de spiste alle og bleve mætte; og de opsamlede det, som blev tilovers af Stykkerne, syv Kurve fulde.

I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.

Men de, som spiste, vare fire Tusinde Mænd, foruden Kvinder og Børn.

Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

Og da han havde ladet Skarerne gå bort, gik han om Bord i Skibet og kom til Magadans Egne.

A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.