Job 28

Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Отож, має срібло своє джерело, і є місце для золота, де його чистять,
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
залізо береться із пороху, з каменя мідь виплавляється.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Людина кладе для темноти кінця, і докраю досліджує все, і шукає каміння у темряві та в смертній тіні:
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
ламає в копальні далеко від мешканця; забуті ногою людини, висять місця, віддалені від чоловіка.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Земля хліб із неї походить, а під нею порито, немов би огнем,
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
місце сапфіру каміння її, й порох золота в ній.
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Стежка туди не знає її хижий птах, її око орлине не бачило,
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
не ступала по ній молода звірина, не ходив нею лев.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Чоловік свою руку по кремінь витягує, гори від кореня перевертає,
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
пробиває у скелях канали, і все дороге бачить око його!
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Він загачує ріки від виливу, а заховані речі виводить на світло.
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Та де мудрість знаходиться, і де місце розуму?
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Людина не знає ціни їй, і вона у країні живих не знаходиться.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Безодня говорить: Вона не в мені! і море звіщає: Вона не зо мною!
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Щирого золота дати за неї не можна, і не важиться срібло ціною за неї.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Не важать за неї офірського золота, ні дорогого оніксу й сапфіру.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Золото й скло не рівняються в вартості їй, і її не зміняти на посуд із щирого золота.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Коралі й кришталь і не згадуються, а набуток премудрости ліпший за перли!
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Не рівняється їй етіопський топаз, і не важиться золото щире за неї.
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
А мудрість ізвідки проходить, і де місце розуму?
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Бо вона від очей усього живого захована, і від птаства небесного скрита вона.
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Аваддон той і смерть промовляють: Ушима своїми ми чули про неї лиш чутку!
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Тільки Бог розуміє дорогу її, й тільки Він знає місце її!
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Бо Він аж на кінці землі придивляється, бачить під небом усім.
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Коли Він чинив вагу вітрові, а воду утворював мірою,
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
коли Він уставу складав для дощу та дороги для блискавки грому,
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.
тоді Він побачив її та про неї повів, міцно поставив її та її дослідив!
Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
І сказав Він людині тоді: Таж страх Господній це мудрість, а відступ від злого це розум!