Proverbs 14

Ženska mudrost sagradi kuću, a ludost je rukama razgrađuje.

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

Tko živi s poštenjem, boji se Jahve, a tko ide stranputicom, prezire ga.

Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

U luđakovim je ustima šiba za oholost njegovu, a mudre štite vlastite usne.

V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

Gdje nema volova, prazne su jasle, a obilna je žetva od snage bikove.

Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

Istinit svjedok ne laže, a krivi svjedok širi laž.

Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

Podsmjevač traži mudrost i ne nalazi je, a razumni lako dolazi do znanja.

Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

Idi od čovjeka bezumna jer nećeš upoznati usne što zbore znanje.

Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

Mudrost je pametna čovjeka u tom što pazi na svoj put, a bezumnička ludost prijevara je.

Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

Luđacima je grijeh šala, a milost je Božja s poštenima.

Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

Srce poznaje svoj jad, i veselje njegovo ne može dijeliti nitko drugi.

Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

Dom opakih propast će, a šator će pravednika procvasti.

Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

Neki se put učini čovjeku prav, a na koncu vodi k smrti.

Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

I u smijehu srce osjeća bol, a poslije veselja dolazi tuga.

Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

Otpadnik se siti svojim prestupcima, a dobar čovjek svojim radom.

Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

Glupan vjeruje svakoj riječi, a pametan pazi na korak svoj.

Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

Mudar se boji i oda zla se uklanja, a bezuman se raspaljuje i bez straha je.

Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

Nagao čovjek čini ludosti, a razborit ih podnosi.

Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

Glupaci baštine ludost, a mudre ovjenčava znanje.

Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

Zli padaju ničice pred dobrima i opaki pred vratima pravednikovim.

Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

I svom prijatelju mrzak je siromah, a bogataš ima mnogo ljubitelja.

Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

Griješi tko prezire bližnjega svoga, a blago onomu tko je milostiv ubogima.

Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

Koji snuju zlo, ne hode li stranputicom, a zar nisu dobrota i vjernost s onima koji snuju dobro?

Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

U svakom trudu ima probitka, a pusto brbljanje samo je na siromaštvo.

Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

Mudrima je vijenac bogatstvo njihovo, a bezumnima kruna - njihova ludost.

Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

Istinit svjedok izbavlja duše, a tko laži širi, taj je varalica.

Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

U strahu je Gospodnjem veliko pouzdanje i njegovim je sinovima utočište.

V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

Strah Gospodnji izvor je života: on izbavlja od zamke smrti.

Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

Mnoštvo je naroda ponos kralju, a bez puka knez propada.

Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

Tko se teško srdi, velike je razboritosti, a nabusit duhom pokazuje ludost.

Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

Mirno je srce život tijelu, a ljubomor je gnjilež u kostima.

Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

Tko tlači siromaha huli na stvoritelja, a časti ga tko je milostiv ubogomu.

Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

Opaki propada zbog vlastite pakosti, a pravednik i u samoj smrti nalazi utočište.

Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

U razumnu srcu mudrost počiva, a što je u bezumnome, to se i pokaže.

V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

Pravednost uzvisuje narod, a grijeh je sramota pucima.

Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

Kralju je mio razborit sluga, a na sramotna se srdi.

Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.