Job 3

post haec aperuit Iob os suum et maledixit diei suo

Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.

et locutus est

Nebo mluvě Job, řekl:

pereat dies in qua natus sum et nox in qua dictum est conceptus est homo

Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.

dies ille vertatur in tenebras non requirat eum Deus desuper et non inlustret lumine

Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.

obscurent eum tenebrae et umbra mortis occupet eum caligo et involvatur amaritudine

Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.

noctem illam tenebrosus turbo possideat non conputetur in diebus anni nec numeretur in mensibus

Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.

sit nox illa solitaria nec laude digna

Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.

maledicant ei qui maledicunt diei qui parati sunt suscitare Leviathan

Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.

obtenebrentur stellae caligine eius expectet lucem et non videat nec ortum surgentis aurorae

Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.

quia non conclusit ostia ventris qui portavit me nec abstulit mala ab oculis meis

Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.

quare non in vulva mortuus sum egressus ex utero non statim perii

Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?

quare exceptus genibus cur lactatus uberibus

Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?

nunc enim dormiens silerem et somno meo requiescerem

Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,

cum regibus et consulibus terrae qui aedificant sibi solitudines

S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,

aut cum principibus qui possident aurum et replent domos suas argento

Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.

aut sicut abortivum absconditum non subsisterem vel qui concepti non viderunt lucem

Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?

ibi impii cessaverunt a tumultu et ibi requieverunt fessi robore

Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.

et quondam vincti pariter sine molestia non audierunt vocem exactoris

Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.

parvus et magnus ibi sunt et servus liber a domino suo

Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.

quare data est misero lux et vita his qui in amaritudine animae sunt

Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?

qui expectant mortem et non venit quasi effodientes thesaurum

Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?

gaudentque vehementer cum invenerint sepulchrum

Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?

viro cuius abscondita est via et circumdedit eum Deus tenebris

Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?

antequam comedam suspiro et quasi inundantes aquae sic rugitus meus

Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.

quia timor quem timebam evenit mihi et quod verebar accidit

To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.

nonne dissimulavi nonne silui nonne quievi et venit super me indignatio

Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.