Proverbs 19

Ліпший убогий, що ходить в своїй неповинності, ніж лукавий устами та нерозумний.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Теж не добра душа без знання, а хто наглить ногами, спіткнеться.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Глупота людини дорогу її викривляє, і на Господа гнівається її серце.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Маєток примножує друзів численних, а від бідака відпадає й товариш його...
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Свідок брехливий не буде без кари, а хто брехні говорить, не буде врятований.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Багато-хто годять тому, хто гостинці дає, і кожен товариш людині, яка не скупиться на дари.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Бідаря ненавидять всі браття його, а тимбільш його приятелі відпадають від нього; а коли за словами поради женеться, нема їх!
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Хто ума набуває, кохає той душу свою, а хто розум стереже, той знаходить добро.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Свідок брехливий не буде без кари, хто ж неправду говорить, загине.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Не лицює пишнота безумному, тим більше рабові панувати над зверхником.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Розум людини припинює гнів її, а величність її перейти над провиною.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Гнів царя немов рик левчука, а ласкавість його як роса на траву.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Син безумний погибіль для батька свого, а жінка сварлива як ринва, що з неї вода тече завжди.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Хата й маєток спадщина батьків, а жінка розумна від Господа.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Лінощі сон накидають, і лінива душа голодує.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Хто заповідь охороняє, той душу свою стереже; хто дороги свої легковажить, помре.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Хто милостивий до вбогого, той позичає для Господа, і чин його Він надолужить йому.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Картай свого сина, коли є надія навчити, та забити його не піднось свою душу.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Людина великого гніву хай кару несе, бо якщо ти врятуєш її, то вчиниш ще гірше.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Слухай ради й картання приймай, щоб мудрим ти став при своєму кінці.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
У серці людини багато думок, але виповниться тільки задум Господній.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Здобуток людині то милість її, але ліпший бідар за людину брехливу.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Страх Господній веде до життя, і хто його має, той ситим ночує, і зло не досягне його.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
У миску стромляє лінюх свою руку, до уст же своїх не підійме її.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Як битимеш нерозважного, то помудріє й немудрий, а будеш розумного остерігати, то він зрозуміє поуку.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Хто батька грабує, хто матір жене? Це син, що застиджує та осоромлює,
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
перестань же, мій сину, навчатися від нерозумних, щоб відступитися від слів знання!
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Свідок нікчемний висміює суд, а уста безбожних вибризкують кривду.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
На насмішників кари готові постійно, і вдари на спину безумним.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.