Psalms 38

En psalm av David; till åminnelse.
Žalm Davidův k připomínání.
 HERRE, straffa mig icke i din förtörnelse,  och tukta mig icke i din vrede.
Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
 Ty dina pilar hava träffat mig,  och din hand drabbar mig.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
 Det finnes intet helt på min kropp      för din vredes skull,  intet helbrägda i mina ben      för min synds skull.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
 Ty mina missgärningar gå mig över huvudet;  såsom en svår börda      äro de mig för tunga.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
 Mina sår stinka och flyta  för min dårskaps skull.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
 Jag går krokig och mycket lutande;  hela dagen går jag sörjande.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
 Ty mina länder äro fulla av brand,  och intet helt finnes på min kropp.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
 Jag är vanmäktig och illa sönderslagen;  jag klagar för mitt hjärtas jämmers skull.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
 Herre, du känner all min trängtan,  och min suckan är dig icke fördold.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
 Mitt hjärta slår häftigt,      min kraft har övergivit mig;   mina ögons ljus,      också det är borta.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
 Mina vänner och fränder      hålla sig fjärran ifrån min plåga,  och mina närmaste hava ställt sig långt ifrån.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
 Snaror lägga de ut, som stå efter mitt liv,  och de som söka min ofärd      tala vad fördärvligt är;  på svek tänka de hela dagen.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
 Men jag är lik en döv, som intet hör,  och lik en stum, som icke upplåter sin mun;
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
 ja, jag är lik en man som intet hör,  och som icke har något gensvar i sin mun.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
 Se, på dig, HERRE, hoppas jag;  du skall svara, Herre, min Gud.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
 Ty jag fruktar att de annars      få glädja sig över mig,  att de skola förhäva sig över mig,      när min fot vacklar.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
 Ty jag är nära att falla,  och min plåga är alltid inför mig;
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
 ja, jag måste bekänna min missgärning,  och jag sörjer över min synd.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
 Men mina fiender få leva och äro mäktiga,  och många äro de som hata mig utan sak,
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
 de som löna gott med ont,  och som stå mig emot, därför att jag far efter det goda.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
 Övergiv mig icke, HERRE;  min Gud, var icke långt ifrån mig. [ (Psalms 38:23)  Skynda till min hjälp,      Herre, du min frälsning. ]
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]