Psalms 102

Hear my prayer, O LORD, and let my cry come unto thee.

Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.

Hide not thy face from me in the day when I am in trouble; incline thine ear unto me: in the day when I call answer me speedily.

Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.

For my days are consumed like smoke, and my bones are burned as an hearth.

Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

My heart is smitten, and withered like grass; so that I forget to eat my bread.

Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.

By reason of the voice of my groaning my bones cleave to my skin.

Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

I am like a pelican of the wilderness: I am like an owl of the desert.

Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.

I watch, and am as a sparrow alone upon the house top.

Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.

Mine enemies reproach me all the day; and they that are mad against me are sworn against me.

Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.

For I have eaten ashes like bread, and mingled my drink with weeping,

Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

Because of thine indignation and thy wrath: for thou hast lifted me up, and cast me down.

Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,

My days are like a shadow that declineth; and I am withered like grass.

Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

But thou, O LORD, shalt endure for ever; and thy remembrance unto all generations.

Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.

Thou shalt arise, and have mercy upon Zion: for the time to favour her, yea, the set time, is come.

Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.

For thy servants take pleasure in her stones, and favour the dust thereof.

Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.

So the heathen shall fear the name of the LORD, and all the kings of the earth thy glory.

Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,

When the LORD shall build up Zion, he shall appear in his glory.

Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,

He will regard the prayer of the destitute, and not despise their prayer.

Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,

This shall be written for the generation to come: and the people which shall be created shall praise the LORD.

Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.

For he hath looked down from the height of his sanctuary; from heaven did the LORD behold the earth;

Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,

To hear the groaning of the prisoner; to loose those that are appointed to death;

Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,

To declare the name of the LORD in Zion, and his praise in Jerusalem;

Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,

When the people are gathered together, and the kingdoms, to serve the LORD.

Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,

He weakened my strength in the way; he shortened my days.

Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

I said, O my God, take me not away in the midst of my days: thy years are throughout all generations.

Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,

Of old hast thou laid the foundation of the earth: and the heavens are the work of thy hands.

Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

They shall perish, but thou shalt endure: yea, all of them shall wax old like a garment; as a vesture shalt thou change them, and they shall be changed:

I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

But thou art the same, and thy years shall have no end.

Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

The children of thy servants shall continue, and their seed shall be established before thee.

Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]