John 11

Now a certain man was sick, named Lazarus, of Bethany, the town of Mary and her sister Martha.
Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
(It was that Mary which anointed the Lord with ointment, and wiped his feet with her hair, whose brother Lazarus was sick.)
(A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
Therefore his sisters sent unto him, saying, Lord, behold, he whom thou lovest is sick.
Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
When Jesus heard that, he said, This sickness is not unto death, but for the glory of God, that the Son of God might be glorified thereby.
A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
Now Jesus loved Martha, and her sister, and Lazarus.
Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
When he had heard therefore that he was sick, he abode two days still in the same place where he was.
A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Then after that saith he to his disciples, Let us go into Judæa again.
Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
His disciples say unto him, Master, the Jews of late sought to stone thee; and goest thou thither again?
Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
Jesus answered, Are there not twelve hours in the day? If any man walk in the day, he stumbleth not, because he seeth the light of this world.
Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
But if a man walk in the night, he stumbleth, because there is no light in him.
Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
These things said he: and after that he saith unto them, Our friend Lazarus sleepeth; but I go, that I may awake him out of sleep.
To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
Then said his disciples, Lord, if he sleep, he shall do well.
I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Howbeit Jesus spake of his death: but they thought that he had spoken of taking of rest in sleep.
Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Then said Jesus unto them plainly, Lazarus is dead.
Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
And I am glad for your sakes that I was not there, to the intent ye may believe; nevertheless let us go unto him.
A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
Then said Thomas, which is called Didymus, unto his fellowdisciples, Let us also go, that we may die with him.
I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
Then when Jesus came, he found that he had lain in the grave four days already.
Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Now Bethany was nigh unto Jerusalem, about fifteen furlongs off:
Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
And many of the Jews came to Martha and Mary, to comfort them concerning their brother.
Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
Then Martha, as soon as she heard that Jesus was coming, went and met him: but Mary sat still in the house.
Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Then said Martha unto Jesus, Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.
I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
But I know, that even now, whatsoever thou wilt ask of God, God will give it thee.
Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Jesus saith unto her, Thy brother shall rise again.
Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Martha saith unto him, I know that he shall rise again in the resurrection at the last day.
Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Jesus said unto her, I am the resurrection, and the life: he that believeth in me, though he were dead, yet shall he live:
Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
And whosoever liveth and believeth in me shall never die. Believest thou this?
A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?
She saith unto him, Yea, Lord: I believe that thou art the Christ, the Son of God, which should come into the world.
Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
And when she had so said, she went her way, and called Mary her sister secretly, saying, The Master is come, and calleth for thee.
A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
As soon as she heard that, she arose quickly, and came unto him.
Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Now Jesus was not yet come into the town, but was in that place where Martha met him.
(Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
The Jews then which were with her in the house, and comforted her, when they saw Mary, that she rose up hastily and went out, followed her, saying, She goeth unto the grave to weep there.
Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Then when Mary was come where Jesus was, and saw him, she fell down at his feet, saying unto him, Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.
Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
When Jesus therefore saw her weeping, and the Jews also weeping which came with her, he groaned in the spirit, and was troubled,
Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
And said, Where have ye laid him? They said unto him, Lord, come and see.
A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
Jesus wept.
I zaplakal Ježíš.
Then said the Jews, Behold how he loved him!
Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
And some of them said, Could not this man, which opened the eyes of the blind, have caused that even this man should not have died?
Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
Jesus therefore again groaning in himself cometh to the grave. It was a cave, and a stone lay upon it.
Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Jesus said, Take ye away the stone. Martha, the sister of him that was dead, saith unto him, Lord, by this time he stinketh: for he hath been dead four days.
I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Jesus saith unto her, Said I not unto thee, that, if thou wouldest believe, thou shouldest see the glory of God?
Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Then they took away the stone from the place where the dead was laid. And Jesus lifted up his eyes, and said, Father, I thank thee that thou hast heard me.
Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
And I knew that thou hearest me always: but because of the people which stand by I said it, that they may believe that thou hast sent me.
Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
And when he thus had spoken, he cried with a loud voice, Lazarus, come forth.
A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
And he that was dead came forth, bound hand and foot with graveclothes: and his face was bound about with a napkin. Jesus saith unto them, Loose him, and let him go.
I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
Then many of the Jews which came to Mary, and had seen the things which Jesus did, believed on him.
Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
But some of them went their ways to the Pharisees, and told them what things Jesus had done.
Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
Then gathered the chief priests and the Pharisees a council, and said, What do we? for this man doeth many miracles.
I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
If we let him thus alone, all men will believe on him: and the Romans shall come and take away both our place and nation.
Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
And one of them, named Caiaphas, being the high priest that same year, said unto them, Ye know nothing at all,
Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
Nor consider that it is expedient for us, that one man should die for the people, and that the whole nation perish not.
Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
And this spake he not of himself: but being high priest that year, he prophesied that Jesus should die for that nation;
Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
And not for that nation only, but that also he should gather together in one the children of God that were scattered abroad.
A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
Then from that day forth they took counsel together for to put him to death.
Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
Jesus therefore walked no more openly among the Jews; but went thence unto a country near to the wilderness, into a city called Ephraim, and there continued with his disciples.
Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
And the Jews' passover was nigh at hand: and many went out of the country up to Jerusalem before the passover, to purify themselves.
Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Then sought they for Jesus, and spake among themselves, as they stood in the temple, What think ye, that he will not come to the feast?
I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Now both the chief priests and the Pharisees had given a commandment, that, if any man knew where he were, he should shew it, that they might take him.
Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.