Proverbs 19

Meglio un povero che cammina nella sua integrità, di colui ch’è perverso di labbra ed anche stolto.

Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

L’ardore stesso, senza conoscenza, non è cosa buona: e chi cammina in fretta sbaglia strada.

Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

La stoltezza dell’uomo ne perverte la via, ma il cuor di lui s’irrita contro l’Eterno.

Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

Le ricchezze procurano gran numero d’amici, ma il povero è abbandonato anche dal suo compagno.

Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

Il falso testimonio non rimarrà impunito, e chi spaccia menzogne non avrà scampo.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

Molti corteggiano l’uomo generoso, e tutti sono amici dell’uomo munificente.

Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

Tutti i fratelli del povero l’odiano, quanto più gli amici suoi s’allontaneranno da lui! Ei li sollecita con parole, ma già sono scomparsi.

Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

Chi acquista senno ama l’anima sua; e chi serba con cura la prudenza troverà del bene.

Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

Il falso testimonio non rimarrà impunito, e chi spaccia menzogne perirà.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

Vivere in delizie non s’addice allo stolto; quanto meno s’addice allo schiavo dominare sui principi!

Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

Il senno rende l’uomo lento all’ira, ed egli stima sua gloria il passar sopra le offese.

Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

L’ira del re è come il ruggito d’un leone, ma il suo favore è come rugiada sull’erba.

Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

Un figliuolo stolto è una grande sciagura per suo padre, e le risse d’una moglie sono il gocciolar continuo d’un tetto.

Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

Casa e ricchezze sono un’eredità dei padri, ma una moglie giudiziosa è un dono dell’Eterno.

Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

La pigrizia fa cadere nel torpore, e l’anima indolente patirà la fame.

Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

Chi osserva il comandamento ha cura dell’anima sua, ma chi non si dà pensiero della propria condotta morrà.

Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

Chi ha pietà del povero presta all’Eterno, che gli contraccambierà l’opera buona.

Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

Castiga il tuo figliuolo, mentre c’è ancora speranza, ma non ti lasciar andare sino a farlo morire.

Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

L’uomo dalla collera violenta dev’esser punito; ché, se lo scampi, dovrai tornare daccapo.

Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

Ascolta il consiglio e ricevi l’istruzione, affinché tu diventi savio per il resto della vita.

Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

Ci sono molti disegni nel cuor dell’uomo, ma il piano dell’Eterno è quello che sussiste.

Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

Ciò che rende caro l’uomo è la bontà, e un povero val più d’un bugiardo.

Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

Il timor dell’Eterno mena alla vita; chi l’ha si sazia, e passa la notte non visitato da alcun male.

Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

Il pigro tuffa la mano nel piatto, e non fa neppur tanto da portarla alla bocca.

Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

Percuoti il beffardo, e il semplice si farà accorto; riprendi l’intelligente, e imparerà la scienza.

Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

Il figlio che fa vergogna e disonore, rovina suo padre e scaccia sua madre.

Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

Cessa, figliuol mio, d’ascoltar l’istruzione, se ti vuoi allontanare dalle parole della scienza.

Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

Il testimonio iniquo si burla della giustizia, e la bocca degli empi trangugia l’iniquità.

Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

I giudici son preparati per i beffardi e le percosse per il dosso degli stolti.

Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.