Job 13

Ecco, l’occhio mio tutto questo l’ha veduto; l’orecchio mio l’ha udito e l’ha inteso.

Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.

Quel che sapete voi lo so pur io, non vi sono punto inferiore.

Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.

Ma io vorrei parlare con l’Onnipotente, avrei caro di ragionar con Dio;

Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.

giacché voi siete de’ fabbri di menzogne, siete tutti quanti de’ medici da nulla.

Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.

Oh se serbaste il silenzio! esso vi conterebbe come sapienza.

Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.

Ascoltate, vi prego, quel che ho da rimproverarvi; state attenti alle ragioni delle mie labbra!

Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.

Volete dunque difendere Iddio parlando iniquamente? sostener la sua causa con parole di frode?

Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?

Volete aver riguardo alla sua persona? e costituirvi gli avvocati di Dio?

Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?

Sarà egli un bene per voi quando vi scruterà a fondo? credete ingannarlo come s’inganna un uomo?

Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?

Certo egli vi riprenderà severamente se nel vostro segreto avete dei riguardi personali.

V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.

La maestà sua non vi farà sgomenti? Il suo terrore non piomberà su di voi?

Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?

I vostri detti memorandi son massime di cenere; i vostri baluardi son baluardi d’argilla.

Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.

Tacete! lasciatemi stare! voglio parlare io, e m’avvenga quello che può!

Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.

Perché prenderei la mia carne coi denti? Metterò piuttosto la mia vita nelle mie mani.

Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?

Ecco, egli m’ucciderà; non spero più nulla; ma io difenderò in faccia a lui la mia condotta!

By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.

Anche questo servirà alla mia salvezza; poiché un empio non ardirebbe presentarsi a lui.

Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.

Ascoltate attentamente il mio discorso, porgete orecchio a quanto sto per dichiararvi.

Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.

Ecco, io ho disposto ogni cosa per la causa; so che sarò riconosciuto giusto.

Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.

V’è qualcuno che voglia farmi opposizione? Se v’è io mi taccio e vo’ morire.

Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?

Ma, o Dio, concedimi solo due cose, e non mi nasconderò dal tuo cospetto:

Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:

ritirami d’addosso la tua mano, e fa’ che i tuoi terrori non mi spaventin più.

Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.

Poi interpellami, ed io risponderò; o parlerò io, e tu replicherai.

Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.

Quante sono le mie iniquità, quanti i miei peccati? Fammi conoscere la mia trasgressione, il mio peccato!

Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.

Perché nascondi il tuo volto, e mi tieni in conto di nemico?

Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?

Vuoi tu atterrire una foglia portata via dal vento? Vuoi tu perseguitare una pagliuzza inaridita?

Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?

tu che mi condanni a pene così amare, e mi fai espiare i falli della mia giovinezza,

Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,

tu che metti i miei piedi nei ceppi, che spii tutti i miei movimenti, e tracci una linea intorno alla pianta de’ miei piedi?

A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;

Intanto questo mio corpo si disfa come legno tarlato, come un abito roso dalle tignuole.

Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.